jirka 7200 - @ 28.12.2018 | #

Když jsem si v roce 1990 opatřil tento soundtrack, byl jsem nadšen. Art Zoyd tu poprvé zrealizovali nápad doplnit svou hudbou němý film německého autora Friedricha Wilhelma Murnaua. Jako první si vybrali ke zpracování jeho film Nosferatu, který byl natočen podle známé předlohy Brama Stokera – Drakula. Tento černobílý snímek, ač pomalu sto let starý, má dodnes co nabídnout – kupodivu ani po tolika letech neztratil svou děsivě temnou atmosféru, což mohu říci jen o opravdu velmi mizivém počtu filmů. Ta postava upíra s jeho dlouhými, vychrtlými údy děsí dodnes. Film byl za ta léta doplněn několika hudebními doprovody – z nichž osobně zcela jednoznačně preferuji ten od již zmíněných Art Zoyd. Je to ponurá symfonie zla a pro mne se stala rovnocennou složkou díla o nenasytné kreatuře bažící po lidské krvi.

Deska je rozdělena (podobně jako Faust) do dvaceti částí a přesně navazuje na dění na filmovém plátně. Repetitivní vážná hudba se prolíná se syntezátory, okolo kterých se proplétají divoké větry vichřice. Je slyšet dusot koní a zlověstné skřeky Drakuly. Na své si přijdou i příznivci post industriálních směrů. Během prvních tři skladeb zůstanete přikováni do křesla, vydechnete pouze u čtvrté, ambientní Le Matin. Važte si toho, takovýchto zvolnění si dále mnoho neužijete. Občas jsem si připomněl v náznaku výbornou hudbu k českému neméně temnému dílu Panna a netvor. Zlověstná atmosféra je v nahrávce až hmatatelná, konkurovat mohou jen nahrávky Diamandy Galas či spřízněných Univers Zero. Jestli jste po poslechu alba Faust od této skupiny vynechali večerní venčení domácího mazlíčka, tak tentokrát budete mít problém sami vstoupit do vedlejší neosvětlené místnosti.

Na desce Nosferatu předložili Art Zoyd velmi silný materiál, kde jsou vzácně vybalancovány dvě tváře kapely – ta symfonická, která čerpá z vážné hudby a ta rocková, která dodává dílu pomoci samplů, syntezátorů a různých hlukových smyček patřičnou dravost. Za mě je to jednoznačně dílo, které tvoří jeden z vrcholů v rozsáhlé diskografii této francouzské kapely.

yngwie3 @ 01.01.2019 18:12:52 | #
Taktiež som samouk a baroko je u mňa na čelnom mieste rebríčka vážnej hudby / nie že by som sa prirovnával k svojmu Veľkému učiteľovi, to by som si nikdy nedovolil /. Vážnu hudbu by som rád počúval čo najviac, ale v práci to nejde lebo kolegyne ňou opovrhujú, v aute to považujem za svätokrádež / veľa cestujem / a doma sa snažím čo najviac o vlastnú tvorbu ...
Svoj príspevok nepovažujem za útočný alebo znevažujúci, len inej farby ... som preto hudobný rasista ? no čo už, myslím že je nás tu takých viac ... a možno by sme sa čudovali o akú ide majoritu ...
Kvalita a výška hudobného vzdelania v hudbe, ktorá je hlavnou náplňou týchto stránok, nemá až také opodstatnenie ako vo vážnej hudbe ... takže, ak členovia horeuvedených kultových kapiel sú v teórii silno podkutý, nemá to vplyv na počúvateľnosť ich tvorby ...

A ako napísal Palino, "Harmónie a melódie vedú nad disonanciami" ...

P.S. Slovami Mistra Jana Husa: "Neodvolám - protože jste mě nepřesvědčili!".