Cream - Fresh Cream (1966)
Reakce na recenzi:

Tak začneme hitovkama.
„Pam Pam Pam“ začíná první track „I Feel Free“ a určitě jedna z nejlepších skladeb, kterou Cream kdy udělali. Fanoušci Claptona si zřejmě myslí, že jde o nějakou promakanou bluesovou skladbu, ale to jsou tedy na omylu. I Feel Free vévodí hlavně skvělý zpěv a velice zvláštní vokály, které dávají skladbě pořádný psychedelický nádech, kterému napomáhají i zahuštěné bicí, které jsou spíše v pozadí a taky piano, které zběsile vyťukává jeden tón. Clapton se ale pořádně vyřádí až v druhé skladbě „N.S.U.“ (zkratka znamená Non-specified Uretritis – souvisí to s močovými cestami), která ale také spadá do kategorie psychedelický pop a opět nám „Šlehačka“ dokáže, jak má ve svých řadách kvalitní vokalisty. Obě zmíněné skladby jsou původní tvorbou a proto se podíváme i na hodně zdařilé covery, protože Cream si půjčil (chcete-li přisvojil nebo ti radikálnější „ukradl“) plných 5 skladeb, která se na desce vyskytují.
Králem mezi těmito covery je skladba Skipa Jamese z 20. let 20. století „I’m So Glad“, kterou se Creamům podařilo přetvořit vskutku znamenitě a já ji pasuji za nejlepší skladbu desky. Další prastarou skladbou je i zle znějící blues „Spoonful‘“od Willie Dixona nebo „Rollin‘ and Tumblin‘“ hnaná dopředu zběsilou foukací harmonikou. Skladbu napsal legendární bluesman Muddy Waters (skladba mimochodem zazněla i pověstném „Unplugged“ Eric Claptona). O zbylých dvou coverech „Cat’s Squirell“ a „From Until Late“ jsou našel, že jsou tradicionály a opět velkou roli zde hraje foukací harmonika a v prvně jmenované také kytara mister Claptona.
Pokud chcete pořádné blues, tak Cream nabízí Sleepy Time, které je zatěžkané a hlavně ospalé přesně, jak název napovídá. Clapton opět řádí. Poněkud úchylná je skladba Dreaming, která nám znovu potvrzuje, jak je Jack Bruce skvělý zpěvák. Zbývá nám „Sweet Wine“ s fanfárovitým refrénem, zběsilým bubnováním Bakera a explozivním sólem Erica Claptona a zrovna v téhle skladbě mi nepřijde, že by své přezdívce mr. Slowhand dostával. Poslední skladbou je bubenická exhibice Ginger Baker s názvem „Toad“, která na koncertech dostávala obludně dlouhých rozměrů. Milovníci bubenických sól jistě ocení.
Na CD vydání této desky se vyskytují i dvě skladby navíc a jsou to „The Coffee Shop“ a neúspěšný první singl kapely „Wrapping Paper“, který se od typické tvorby kapely poměrně odlišuje klavírním motivem, jednoduchými bicími a swingových nádechem a dovedl bych si ji představit hranou bigbandem. Ke Creamu se sice moc nehodí, ale skladba to rozhodně špatná není.
Tak co jsme to vlastně slyšeli… V kapele Cream se sešli tři výrazné osobnosti své doby a dokázali svoji jedinečnost promítnout nikoli do vzájemných hádek mezi sebou (jak to v takových případech často bývá), ale do kvalitní a originální syntézy bluesu a psychedelického pop-rocku, která ani po 40 letech nemůže být nazývána nezajímavá nebo nudná. Hráčské umění? Může jen chválit.. Stejně tak si cením i umění vytvořit inovativní coververzi a ne jen přehrávání již daných postupů... Takže poctivé ****
P.S. v žebříčku Rolling Stone 500 Greatest Albums of All Time se deska Fresh Cream umístila na 101. místě.
Filozof @ 07.08.2007 21:25:38 | #
Kneekale, sorry, ale Tvoje "recenze" mne poněkud zvedají ze židle. Respektuji Tvoje právo na originální názor, i když je zřejmé, že blues není Tvým šálkem čaje. Ale moc prosím, alespoň nepiš "bluesu", "Ke Creamu..." ap.
Dále - pokud volně cituješ, buď férový a upozorni na to, jak to dělá Merhaut nebo já - všichni víme, že Jirka Černý už mnohé napsal za nás a rádi z něj něco použijeme, ale dáváme také čtenáři vědět zdroj.
Ke Claptonovi - již několikrát zde nebo v okolí a hlavně v mnoha knihách bylo řečeno, že "Slowhand" byla přezdívka, kterou dostal Clapton ne proto, že by hrál pomalu, ale proto, že mu vždy trvalo strašně dlouho, než si vyměnil na pódiu prasklou strunu.
Dále - dohodni se sám se sebou, zda chceš psát "Cream si půjčil" "Cream si půjčili" nebo "Šlehačka si půjčila" - jsi poněkud nejednotný.
Dohodni se též, zda budeš jména skloňovat či nikoliv "...bubenická exhibice Ginger Baker..." vs. "...kytara Claptona...".
A nakonec - Tvá poznámka o "půjčení si, přisvojení či dokonce ukradení" skladby zřetelně ukazuje, že Ti naprosto není vlastní oblast blues. Pouvažuj proto, zda nepsat spíše o hudbě, která je Ti přeci jen bližší. (Nehledě na to, že pro použití slova ukradení už vůbec není žádný důvod - ani meritorně.)
P.S. - Nechávám stranou překlepy, gramatické chyby, syntaktické nedokonalosti a diskutabilní osobní názory. Na to vše má každý z nás právo a chyby a diskutabilní názory se jistě týkají i mne. Výše zmíněné však do ani jedné z těchto kategorií nepatří.