POsibr - @ 06.01.2018 | #

Nie veľa skupín sa so smrťou nosného člena (jedného z) popasovalo tak, ako to zvládli títo Austrálčania. Pol roka po februárovej smrti Bona Scotta v 1980om zomrela ďalšia legenda, John Henry Bonham z Led Zeppelin. A zatiaľčo britská vzducholoď svoju púť vtedy ukončila, austrálski elektrikári vstali z popola ako Fénix. Dokazuje to, že nie iba jedna voľba po takejto udalosti je správna, do hry tu vstupuje veľa okolností a je potrebné rešpektovať rozhodnutie členov kapely.

Čierny obal albumu pietne pripomína zosnulého Scotta, no nálada nie je trúchliaca. Uctiť si kamaráta a kolegu v zbroji sa dá aj ťažkotonážnym hudobným nádelom plným energie a sily, presne ako sme boli u kapely zvyknutí.

Dnes nebudem sodnovať jednotlivé skladby ani námatkovo, ide proste o kolekciu piesní, ktoré majú drajv, šťavu a zasiahnu vás ako prúd, rozhýbu telo a rozkývu hlavu. Lepší štart do dekády si človek ani nemohol priať, ide o fantastický hard rock, ktorý človeku dá motiváciu lepšiu než tisícovka Red Bullov.

S nahrávaním albumu sa spája zaujímava príhoda. Skupina sa rozhodla nahrať ho na Bahamách (z daňových dôvodov), ktoré však v tom čase zasiahla tropická búrka. Myslím si, že túto veternú smršť sa kapele podarilo zdarne skrotiť a pretransformovať do desiatky mimoriadne podarených skladieb.

Táto hudba sa na nič nehrá, je priamočiara a úderná, energická a cítiť z nej poctivé muzikanstvo. Je to proste rock!

jiří schwarz @ 11.01.2018 01:03:48 | #
Jirkovi 7200: Chtěl jsem to přejít, ale nedá mi to. Tři věci k Tvé argumentaci: 1) Progboard by snad neměl být zrcadlem síně slávy (či „zlatých fondů“ a podobných nesmyslů), ale spíš prostorem o debatě o kvalitě muziky. Proto argumentace prodejností mě nepřijde moc relevantní. 2) Nemůžeš očekávat, že posluchači, kteří při prvním, druhém poslechu získají dojem, že je ta muzika neoslovuje, budou mít danou věc naposlouchanou tolik, jako Ti, které oslovuje. Nejsme přece profesionální kritici. 3) To, že i Abbu taky poznám na první dobrou, neříká nic o kvalitě té skupiny (a jak by napsal třeba Palo M, za jistých okolností se člověk může v klidu odventilovat i méně uměleckým zbožím, má své místo na slunci). Ale opakuju: jde o debatu, co je kumšt, a co umělecké řemeslo. A že nejsem osobně nějak naostřenej vůči AC/DC: i já jsem majitelem aspoň 2 CD (alba z r. 1976). Howgh.