vmagistr - @ 23.12.2009 | #

Prvotina Rainbow je pro mě vedle Rising asi nejlepším počinem téhle kapely vůbec. Deska je plná nápadů, je vidět, že Ritchie jel na předchozích albech s Deep Purple tak nějak na půl plynu. Tady mohl konečně popustit uzdu skladatelské fantazii a rozbalit to po svém. Zdatným parťákem mu v tom byl Ronnie James Dio, charismatický zpěvák a také talentovaný textař. Co ze symbiózy těchto dvou osobností vzniklo?

tu du du tu tú du dú tu du tu dú dú...snadno zapamatovatelný a chytlavý riff uvozuje první písničku Man On The Silver Mountain. Ronnie sice zpívá pomalu a rozvážně, ale zbytek kapely pod ním šlape jako hodinky. Troufám si tvrdit, že od Machine Head nebyl Ritchie v lepší formě než právě zde. Houpavá Self Portrait uteče jak voda a je tu Black Sheep Of The Family, pravá rocková veselice. Takováhle živelnost se nedá jen tak někde sebrat na chodníku, v kapele si prostě musí navzájem sednout. To, že většinu členů Ritchie po vydání desky odměnil vyhazovem, je věc druhá.

Catch The Rainbow zní jako poselství z nějakého ledového království, kde se zastavil čas a nic zde nikam neutíká. Jen zavřít oči a nechat se dovézt, tam, kam stres a spěch mají vstup zakázán...Snake Charmer občas přeskakuju (což ale rozhodně neznamená, že by to nebyla dobrá skladba, jen mi tam prostě nepasuje) a na řadu tak přichází The Temple Of The King - protiváha Catch The Rainbow. Temple Of The King je totiž z lidského království, úplně si představuji takové to obyčejné odpoledne na královském hradě, vládce v hermelínu podřimuje na trůně a přemýšlí :-)

Ze slastného snění mě pak vždycky vytrhne divoká If You Don´t Like Rock´n´Roll - takhle skladba se snad ani nedá uprostřed stopnout. Desku pak uzavírají pohodové kousky Sixteenth Century Greensleeves a Still I'm Sad.

Takhle se má dělat rocková muzika!

Motorcycle Man @ 05.01.2010 12:17:27 | #
Tou matematikou som chcel povedat že Blackmore je stará škola a Yngwie je ňou evidentne ovplyvnený čo aj sám priznáva (a ešte aj Hendrixom)a keď pozorne počúvaš jeho albumy tak zistíš kde hľadá inšpiráciu.Ináč nechcel som uraziť Yngwieho fanúšikov.ja ho sám rád počúvam. Ale môj hudobný vkus vychádza z hardrockovej klasiky 70tych rokov od ktorých sa odvíjajú všetky dnešné štýly a odnože metalovej hudby.