Gattolino - @ 18.07.2013 | #

Jako by zprvu divoké obilí dozrálo do skvělé a bohaté úrody. Po bizarních dvou prvních albech, které každý nemusí skousnout, přes vychytanější a již pečlivě komponovaný Unicorn a křehkou parádu Beard of Stars, se Marc Bolan začíná stále více elektrifikovat, ale album T. Rex leží ještě na půl cesty. Je nádherné, ale ... jeho takřka logickým následovníkem je doslova milník, legendární album dějin rocku, jaké se někdy podaří jen jednou za život. Přes všechny pozdější kvality Bolanovy tvorby Electric Warriora asi už myslím nepřekonal.
Budoucí hitové slogany tanečního boogie zde ještě nevytěsnily přemýšlivé, obrazné texty. Toto album vyvažuje míru zkušeností předchozích desek s láskyplnou spontánností, kterou nelze naučit ani naplánovat. Je v něm všechno, co člověk čeká, nic navíc. Hravost a snivost, ladná erotičnost i nebeská energie, a hlavně přirozenost, žádné extrémy na efekt (jak snadno se ve snaze o něco "nového" přestřelí). Je neuvěřitelné, jaké nápady zůstaly ležet na pěšině rockových dějin, aby je sebral a natočil právě Marc a nikdo jiný. Progresivní album? Zcela určitě, už v tom, jak sebevědomě se zařadilo mezi legendy rocku.
V kariéře slavných kapel se někdy vztyčí až nepochopitelně nadčasové dílo, které snad vzniklo šťastně využitou nahodilou konstelací inspirace a posluchač jen žasne, jak vzniklo. Rozebírat jednotlivé skladby nechci, učinil to dost kvalitně předchozí recenzent, jen chci alespoň neuměle ilustrovat dojem a náladu z tohoto hudebního klenotu, který třeba vedle CSNY - Déja Vu, beatlovského Abbey Road nebo genesisovského The Lamb má své pevné místo.

Michálek @ 19.07.2013 12:49:57 | #
Když Marc Bolan v roce 77 zemřel při automobilové nehodě, zachytil jsem v Melody makeru článek o něm a T.REX. Předtím byla kapela, alespoň pro nás, 13-14 leté kluky, velkou neznámou. Vzpomínám si ale, že kdysi někdo přinesl do školy nějaký výběr, hráli jsme to na gramofonu v hudebním kabinetě :o), a nikomu, snad kromě mne, se to vůbec nelíbilo. Pak jsem se k T.REX dostal, kompletně ho přelouskal a tahle deska je pro mne jasným vrcholem. Dá se poslouchat prakticky celá bez výhrad,Cosmic Dancer, Life's a Gas,Bang a Gong (Get It On), ale i třeba Lean Woman Blues jsou kousky, které se mi líbily na první poslech a líbí se mi dodnes. Nedávno jsem na netu viděl koncert T.Rex s živou muzikou (předtím jsem se dostal vždy jen k playbackovým klipům) a docela mne překvapilo, jak kvalitní hudební zážitek dokázal Marc se svou kytarou a zpěvem na pódiu vyprodukovat. Další album mne již tolik neoslovilo, ale tohle je, podle mého soudu, na 4 hvězdičky.