Moody Blues - Days of Future Passed (1967)
Reakce na recenzi:

Je to nádherné album. Ani nevíte, jak rád ho poslouchám. Zvláště o vánocích. Nevím, čím to je, ale hudba Moody Blues dokáže tak neuvěřitelně zpříjemnit vánoční atmosféru. Možná to bude tím, že jsem to album poprvé slyšel na Štedrý den. Jen si to představte. Vánoční strom svítí, venku padá sníh, vůně prskavek, máma smaží řízky. Thomasova příčná flétna a Pinderův mellotron mají obrovskou sílu.
The Day Begins nás seznámí s pár motivy, které na albu zazní a pak už to jde samo. To prostě musíte slyšet, jinak to nepochopíte. The Morning, Peak Hour, Tuesday Afternoon, Sunset, notoricky známá Nights In White Satin. To jsou jedinečné mistrovské kusy, které mohou produkovat jedině Moody Blues. Vůbec tuto kapelu považuji za absolutní špičku art rockové scény. Narozdíl od jiných art rockových kapel, kteří se jen předháněli, kdo udělá nejdelší a nejsložitější suitu, mají zázračný cit pro melodii.
Už se nemůžu dočkat prosince.
lover-of-music @ 25.11.2016 14:57:53 | #
EasyRocker: Naprosto souhlasím. Moody Blues jsou opravdu unikátní a kapelou svého druhu. Pro mě srdeční záležitost. Výraz krásná deska je pro tenhle opus velmi slabé slovo. Hudbu Moody Blues poslouchám nejčastěji v prosinci, když mám vánoční a zimní náladu. V létě je neposlouchám abych si nezkazil u těch písní tu atmosféru. Strašně mi v té době chybí. Dneska je poslouchám od rána. I když je teprve listopad, ale už jsem to psychicky nevydržel. Stejně skvělé je i následující In Search Of The Lost Chord.