northman - @ 03.04.2018 | #

Moody Blues - skupina, která začínala písničkami ve stylu Beatles, tehdy byli jejich písničky uváděny i v našem rozhlase na stanici Československo třeba v pořadu Mikroforum. S normalizací sice tyto písničky z rozhlasu vymizely, ale na VKV stanici Vltava v programu Větrník bylo uvedeno jejich celé album To Our Children's Children's Children - název této desky tehdy překládali jako Dětem dětí našich dětí.

Tahle deska, když vyšla, tak byla revoluční použitím symfonického orchestru. Moody Blues byli tehdy jedni z prvních, kteří doplnili své písničky symfonickými plochami. Deska skutečně začíná, jako nějaký film z padesátých let. Symfonický orchestr přehraje melodie skladeb, které budou následovat. Deska Days Of Future Passed je zároveň jednou z prvních koncepčních desek. Z celé desky bych vyzdvihl skladby Lunch Break: Peak Hour, nádherně psychedelickou Evening: The Sun Set, Twilight Time a hlavně opus magnum Nights In White Satin, která je naprosto úžasná a nadčasová. Tohle je taky jediné album, které bych si od nich možná v budoucnu koupil, zatím mi stačí v kopii.

Hudba Moody Blues je skvělá pro všechny milovníky melodických písniček, mně na tomhle album vadí, to čím je revoluční, použitím symfonického orchestru, který hraje plytké filmové motivy ze čtyřicátých a padesátých let. Hodnocení je hodně těžké, ta deska je pro lidi, kteří poslouchají hlavně melodickou hudbu výborná, ale mně se taková hudba až tak nelíbí a volím kompromis 2,5. Zaokrouhlím na tři už kvůli Nights In White Satin.

Jarda P @ 04.04.2018 12:44:47 | #
Pro mě Moody Blues začínají vlastně až deskou In Search of the Lost Chord. Days of future passed sice taky vlastním, ale její zvuk mi připadá dost atchaický a ty orchstrální vyhrávky mě taky moc neberou. Za nejlepší pod MB považuji Seventh Sojourn.