Walrusa - @ 19.08.2014 | #

Ten okamžik, kdy jsem si toto album poslechla poprvé, si pamatuji věrně. Byla jsem tehdy nemocná a nucená strávit celý týden doma. Jala jsem se tehdy malovat na plátno a jak už to tak bývá, k malování patří dobrá hudba, neboť malování a hudba si vzájemně neodporují, nýbrž se ještě posilují: tahy štětcem a obraz, který vytváříme umocňují emoce, jenž pociťujeme při poslechu, a naopak samotný poslech má tu moc vést naši ruku, určovat dynamiku a rychlost tahů, rozhodnout o odstínu barvy, který zvolíme.
A tak jsem se pustila do malování vznešeného a hrdého krále jedoucího na elegantním koni krajinou se starobylými zříceninami. Teprve tehdy jsem si uvědomila, jak moc je tohle album inspirující, doslova mne uchvacovaly přechody mezi jednotlivými pasážemi, ty změny nálad, to prolínání emocí. Jednou, jakoby se vše nacházelo v tíživém šarlatu, podruhé se zas vznášíme ve vzdušném oblaku, abychom se potřetí rozběhli rozkvetlou loukou plnou vonícího heřmánku. Text je nádherný, velmi poučný, inteligentní a místy i hravý. Další překvapení mne čekalo, když jsem si album pořídila na desce. Sem tam neodolám a vytáhnu je ze skříně už jen proto, abych mohla prolistovat ty noviny a pokochat se originalitou nápadu. Jestli bych měla nějaké album Jethro Tull ozančit za jejich nejlepší, pak to bude bez váhání tohle, už jen pro tu moc inspirovat...

b.wolf @ 20.08.2014 09:17:49 | #
Tady není moc o čem psát, Jethro Tull je klasika klasik a snad kromě Passion Play (i když ani tady ne, mně tam vadí vpodstatě tam mluvená historka o bezbrýlovém micákovi) a War child jsou všechny fošny výborné. Vlastním bohužel jenom CD, vinylů poskrovnu a hodně jetých, takže tohle mám taky na CD a přidal jsem i obnovenou verzi. 5/5
2 kali: Los Canarios jsem kdysi slyšel první dvě fošny a žádná sláva, ovšem Ciclos, to je jiná, ale, při vší úctě, na Thick nemá...