Profil uživatele b.wolf
Recenze:
Innerspace / The Last Sign
Po delší odmlce se kanadští progresivisté vrátili s novým albem, nazvaným The Last Sign. Přiznám se, že první dvě alba mě celkem minula, ta snaha přiblížit se ke gigantům Pink Floyd byla až moc velká.
Takže co přináší novinka? Celkem sedm slušných skladeb včetně instrumentální Kyrie, borci přitvrdili, třebaže nějaké náznaky směrem ke zmiňovaným PF se občas vyskytnou,
Desku otvírá slušná Illusion of the day, aby se překlopila do jedné ze dvou dlouhých kompozic Dying dream; následně přes Simple mirror do zřejmě nejlepší, předlouhé Blurry memory a končí decentně skladbou In fine.
Na to, že Innerspace vydali tři desky, je to slušná práce, hodnotím trošku slabšími 4*.
» ostatní recenze alba Innerspace - The Last Sign
» popis a diskografie skupiny Innerspace
Wuthering Heights / Far From The Madding Crowd
Říká se, že třetí deska bývá rozhodující... U Wuthering Heights došlo ke změně na postu frontmana, kdy se za mikrofon postavil pěvec par excellence, Nils P. Johansson. Co tedy třetí nahrávka přináší? Opět famózní folk/progmetalovou nálož. Po úvodním intru přichází můj neoblibenější track z celé desky, The Road Goes Ever On, vynikající, téměř osmiminutová záležitost. Další parádní nahrávkou je trilogie Longing From The Woods. Decentní folk uslyšíme v The Bollard a celé album zakončuje další solidní nahrávka, Lament For Lórien.
Změnou na postu zpěváka udělali WH moc dobře, Nilse znám z desek Astral Doors, Lion's Share nebo ze skvělého projektu Richard Andersson's Space Odyssey, takže volba je jasná.
» ostatní recenze alba Wuthering Heights - Far From The Madding Crowd
» popis a diskografie skupiny Wuthering Heights
Wuthering Heights / To Travel For Evermore
Po tříleté pauze vydávají Wuthering Heights druhé, neméně skvělé album. Úvodní instrumentální skladba nasměruje album k vynikající progmetalové jízdě. V polovině desky WH překvapí téměř devítiminutovou instrumentálkou Battle Of Season, která přejde do téměř desetiminutové jízdy A Sinner's Confession, to je paráda. Deska končí příjemnou RIver Oblivion...
Druhou deskou Wuthering Heights potvrdili vzestupnou tendenci, stoupající k vrcholu progresivního metalu. Naprostá dokonalost.
» ostatní recenze alba Wuthering Heights - To Travel For Evermore
» popis a diskografie skupiny Wuthering Heights
Wuthering Heights / Within
Poměrně nedávno jsem někde zaslechl část parádního progmetalového tracku. Chvíli to trvalo, ale nakone jsem se dopátral - je to dlouhá skladba "Dreamwalker" z debutu dánské skupiny Wuthering Heigts. Z Dánska poslouchám pravidelně skvělý Mercyful Fate (snad se konečně dočkáme nějakého alba) a King Diamonda.
Nicméně tady jsem neodolal a postupně doplnil celou DGF a začal jsem debutem, kde, jak již zmíněno, skupina stvořila téměř čtrnáctiminutový opus "Dreamwalker".
Samozřejmě že další skladby rozhodně nejsou do počtu, ať už úvodní Enter The Cave nebo závěrečná The Wanderer's Farewell. Rozhodně velice silné progmetalové album, a za ten opus čisté 4*
» ostatní recenze alba Wuthering Heights - Within
» popis a diskografie skupiny Wuthering Heights
Nazareth / Boogaloo
Po poměrně úspěšném album Move Me se nazaretská klasika o čtyři léta později vytasila s parádním albem Boogaloo. To obsahuje výborné skladby, od úvodní Light Comes Down až po poslední, baladickou May Heaven Keep You. Typické rysy Nazareth zůstaly, samozřejmě zejména ojedinělý chraplák D. McCaffertyho. Velmi zdařilý nástup před deskami nového tisíciletí.
» ostatní recenze alba Nazareth - Boogaloo
» popis a diskografie skupiny Nazareth
Candlemass / Nightfall
Nad dvojce Candlemass se objevil v roli frontmana maník jménem Massiah Marcolin, zřejmě vůbec nejlepší volba pro Candlemass. Album Nightfall je stejný skvost doom-metalu jako debut, přestože do něj skupina vložila čtyři instrumentální skladby.
Po intru se rozjíždí valivá Well of souls, následovaná instrumentální Codex Gigas a pak přijde famózní téměř šestiminutová At the gallows end a stejně tak temná Samarithan. Po výpůjčce of F. Chopina přijde druhá nejdelší skladba, Dark the veils of death a album ukončuje instrumentální Black candles.
Debutem a tímto albem se pro mě Candlemass stala absolutně nejlepší skupinou, pokud jde o temnotu doom-metalu.
» ostatní recenze alba Candlemass - Nightfall
» popis a diskografie skupiny Candlemass
AC/DC / Dirty Deeds Done Dirt Cheap
Po letech jsem se začal vracet k nahrávkám, které mě kdysi oslovily a dnes jsem začal s australskou legendou AC/DC; nejprve jsem uvažoval o Buffalo, ale ti mě nikdy moc nebrali, tak jsem vložil do přehrávače tohle CD, vlastně třetí nahrávku, kterou jsem od AC/DC slyšel (po nejlepší "Let there be rock" a fláku "Highway to hell"). Mám původní australské vydání, úlet "Rocker" naštěstí neobsahuje. Moc dobré album, ovšem dvě závěrečné skladby, zvláště pro AC/DC naprosto výjimečná "Ride on", tahají hodnocení o * výše.
» ostatní recenze alba AC/DC - Dirty Deeds Done Dirt Cheap
» popis a diskografie skupiny AC/DC
Lucifer's Friend / Black Moon
John Lawton ani Dieter Horns už bohužel odešli, ale zanechali nesmazatelnou stopu v rockové historii, včetně poslední řadové nahrávky. Při poslechu Passengers sice slyším v pozadí stín Uriah Heep, nicméně tady to nevadí. Lawton odvedl skvělý výkon, pravda, na první čtyři desky tomu trošku chybí, ale skutečně jenom trošku. Hodně jsem váhal mezi 4 a 5, ovšem vzhledem k legendě tu jednu navrch přidávám.
» ostatní recenze alba Lucifer's Friend - Black Moon
» popis a diskografie skupiny Lucifer's Friend
Scorpions / Rock Believer
Upřímně řečeno, opravdu jsem nečekal, že Scorpions ještě kdy vydají (a či vůbec) nějaké převratné a výborné album, jako se to stalo třeba dalším starým bardům Uriah Heep s posledními dvěma fošnami...
Leč stalo se, Škorpióni vyjeli s překvapině výborným albem, které bez váhání řadím mezi jejich nejlepší.
Deska začínám netradičním trackem Gas In The Tank a šlape skvěle až po závěrečnou When You Know, kterou zařadili i v akustické verzi do bonusových skladeb.
Pro mě loni jednoznačně album roku.
» ostatní recenze alba Scorpions - Rock Believer
» popis a diskografie skupiny Scorpions
Signum Regis / Signum Regis
Vynikající slovenská metalová skupina, která mě nadchla debutním albem, plným parádního progpower metalu, zvlášť když na postu frontmana stál Göran Edman. Od té doby je sleduji pravidelně a samozřejmě doplňuji poctivě DGF, v níž žádné album SR není slabé, včetně EP. Takových skupin se vzácně vyrovnanými alby moc není; divím se, že tady ještě není žádná recenze, pro mě debut za plný počet.
» ostatní recenze alba Signum Regis - Signum Regis
» popis a diskografie skupiny Signum Regis
Crown Lands / Fearless
V současné době není mnoho desek, které by okamžitě posluchače zaujaly nebo přinesly něco nového. Druhé album kanadské dvojice Crown Lands s názvem Fearless je tou bílou vránou. Na duo jsem narazil při shánění CD další skupiny Greta Van Fleet a zatím pořídil EP White Buffalo (DGF doplním postupně), které mě okamžitě zaujalo, takže s pořízením novinky jsem neváhal.
Nahrávka je textově sci-fi alegorií o kolonizaci planety, skrývá se v nich vlastně zpráva o zemi, uloupené Codyho předkům...
Uvádí ji neskutečná osmnáctiminutová skladba Starlifter: Fearless Pt. II, top celé desky, šest dalších skladeb uběhne parádně a deska se zklidní instrumentálkou Penny, decetní Lady of the lake a závěrečnou Citadel.
V letošním roce pro mě jasná deska roku, určitě seženu i debut a doufám, že tohle album nebude poslední.
» ostatní recenze alba Crown Lands - Fearless
» popis a diskografie skupiny Crown Lands
Candlemass / Epicus Doomicus Metallicus
Nášivku debutní desky této kultovní skupiny jsem nosil na džíze léta. Z temné černi zářila bílá lebka s rudým názvem, paráda.
Byla to vůbec první fošna, kterou jsem poslechl, doom metal par excellence. Od té doby mám v oblibě i další takové skupiny, ke působili či působí členové Candlemass, např. Krux, The Doomsday Kingdom, ale Candlemass byli a zůstanou první.
Řeklo by se "pouhých" šest songů na ploše necelé třičtvrtěhodiny, ale v nich je ukrytá epická temnota severu.
Začátek rozjíždí skvělá skladba Solitude, přecházející v mou nejoblíbenější, devítiminutovou Demon's Gate. Temnota pokračuje přes Crystal Ball až po závěrečnou, opět téměř devítiminutovou A Sorcerer's Pledge; těch 43 minut uběhne jako nic...
Samozřejmě další desky mám taky, ale debut je pro mě naprostá jednička.
» ostatní recenze alba Candlemass - Epicus Doomicus Metallicus
» popis a diskografie skupiny Candlemass
Yes / Fly From Here - Return Trip
Naprosto zbytečné album; dobrá, přidali jeden track, a co? Takoví giganti jako Yes mají potřebu po sedmi letech vydat desku už jednou vydanou a nahranou? Došla inspirace? Neviděl jsem jediný důvod k pořízení... V mezidobí vydali snad nejslabší fošnu vůbec, ale lepit to tím, že vydám téměř totožnou fošnu znovu? Naštěstí se dali dohromady a vydali další dvě desky, které ukázaly, že i v těch letech na to YES pořád mají, i při změně frontmana (na rozdíl od takových Nazareth, kde poslední album je naprostá kalamita). Tahle raději bez hodnoceni...
» ostatní recenze alba Yes - Fly From Here - Return Trip
» popis a diskografie skupiny Yes
Angel / Angel
Na Angel jsem narazil při poslechu druhé sólovky Gregga Giuffrii a příjemné překvapení bylo na světě. Postupně jsem doplnil DGF včetně čtyři roky staré Risen (ta se jim po letech povedlo) a čekám na novinku.
K debutní desce musím říct, že si ji ze sbírky Angel pouštím nejčastěji, zvláště kvůli úvodní Tower, kterou často Angel používají jako bonus. Ovšem celá deska je svižné rockové dílko, které čas moc nepoznamenal, určitě z celé DGF jednoznačně vyčnívá, takže ty 4* rozhodně odpovídají.
» ostatní recenze alba Angel - Angel
» popis a diskografie skupiny Angel
Riverside / ID.Entity
První tři naprosto dokonalé desky mě Riverside zařadili do top kapel progrocku. Začal jsem postupně pořizovat další desky, ovšem od přesmutné Wasteland, kde zmizely famózní sóla předčasně zesnulého P. Grudzinského, je novinka jako spíše povinny průmyslový produkt-poslechnout a založit, případně vyměnit. Stalo se to druhé, ID.entity samozřejmě kvality prvních desek nikdy nedosáhne, ale mě vůbec neoslovilo; na víc, jak dvě* to nejde.
» ostatní recenze alba Riverside - ID.Entity
» popis a diskografie skupiny Riverside
Lillian Axe / From Womb To Tomb
Neuvěřitelné se stalo skutečným. Po předlouhých deseti letech a sáhodlouhých vyjádřeních se Lillian Axe vytasili s novým albem. Tentokrát překvapili poměrně dlouhou stopáží alba, přesahující hodinu, což mu ale nijak neubírá na kvalitě. Úvodní "Breathe" a dvojka "I Am Beyond" načne parádní jízdu, v níž mě nejvíc polahodily dlouhá "Never Ending..." "Dance Of Maggots" a třešnička "The Golden Dragon".
Frontman je sice oproti B. Jonesovi poněkud mdlejší, nicméně na tuto desku v pohodě. Samozřejmě kvality prvních tří - čtyř alb to není, ale na silné 3* rozhodně.
» ostatní recenze alba Lillian Axe - From Womb To Tomb
» popis a diskografie skupiny Lillian Axe
Windmill / To Be Continued...
Díky Mr horynovi jsem opět objevil kapely, které patří mezi špičku, jak jsme kdysi říkali, art rocku-Windmill a Gazpacho. Dnes jsem, maje konečně volno, nasadil debutní desku této norské skupiny a jsem skutečně rád za pořízení. Od úvodní instrumentálky Cinnamon parádní prog, zvláště předlouhá A Day In A Hero's Life. Nevím, jak to ti Seveřani dělají, ale pokud chci kvalitní hudbu, nikdy nezklamou a je jedno, jestli narazím na metal, glam nebo prog rock ...
S pořízením dalším dvou děl rozhodně nebudu váhat; hodnocení: velice, velice silné 4/5
» ostatní recenze alba Windmill - To Be Continued...
» popis a diskografie skupiny Windmill
Lebowski / Galactica
Na další album této zajímavé polské skupiny jsem čekal neuvěřitelných devět (!) let, jelikož živáky kromě jediného neberu v potaz. Musím bohužel říct, že na novince Lebowski zcela vypustili hlas Katarzyny Dziubak a veškeré kompozice jsou pouze instrumentální. Kvalita samozřejmě zůstala, ale oproti debutu mě to teda moc nebere. Na víc jak 3* to skutečně nevidím.
» ostatní recenze alba Lebowski - Galactica
» popis a diskografie skupiny Lebowski
Iluvatar / Ilúvatar
Hned na začátku roku jsem dostal tuhle debutní fošnu skupiny, o níž jsem si přečetl horynovu vyčerpávající recenzi na druhé album (na které čekám). Tak dobře jak horyna to určitě nenapíšu, ale můžu pouze konstatovat, že tak parádní debut se hned tak neslyší. Na to, že Iluvatar vydali pouhá čtyři alba, se u mě hned debutem zařadili mezi absolutní progovou špičku, zvláště poslední skladbu Emperor's New Clothes si důkladně vychutnávám. Dle recenze je následující Children ještě lepší, takže na tento rok mám jasný cíl doplnit zbývající alba. Vynikající hudba ve stylu Genesis, Marillion a velikánů Pink Floyd, co víc k tomu dodat.
Hodnocení zcela jednoznačné: 5/5
» ostatní recenze alba Iluvatar - Ilúvatar
» popis a diskografie skupiny Iluvatar
Samurai of Prog, The / The Imperial Hotel
Včera jsem konečně doposlouchal Undercover a dnes jsem si dal The Imperial Hotel. Secret of disguise jsem vypustil, jelikož miliontý cover jednoho tracku fakt nemusím. Tohle album je ovšem jiné, zvláště druhá skladba Limoncello je solidní ukázka a sáhodlouhá titulní skladba mě docela navnadila na další desky. Recenze na letošní album Mr. Horyny způsobila, že jsem se začal o Samuraje zajímat, takže doufám, že i další alba budou tak dobrá jako The imperial hotel. 4/5
» ostatní recenze alba Samurai of Prog, The - The Imperial Hotel
» popis a diskografie skupiny Samurai of Prog, The