horyna - @ 09.06.2016 | #

Když potřebuji navodit dobrou náladu, mohu se zcela určitě spolehnout na tři alba od amerických rockerů Aerosmith. Tohle, předešlé a následující dílo, jsou, alespoň u mne, zárukou kvalitního zážitku naplněného silným emocionálním vzrušením. A jelikož valnou většinu písní dobře znám a jejich slavné melodie mému uchu slastně lahodí, je o suprově strávené chvíle vždy dobře postaráno. Obzvláště toto a předešlé album, mám z celého katalogu skupiny nejraději a jestliže se ve své nedávné recenzi kolega POsibr rozplýval nad nahrávkami smithů v 70-letech, já úplně stejné pocity žažívám s jejich produkcí z konce let osmdesátých.

Už úvodní zcela návykový a rytmicky spurtovní monopost Young Lust- napěchován parádně znělými kytarovými laufy, předoucí basou i harmonikovou figurou, co ženou tento stroj závratnou rychlostí vpřed, stojí rozhodně za pozornost. S druhou F.I.N.E.- přichází zklidnění, ovšem Tylerův učebnicový přednes a riffovačka mistra Perryho jsou zde vskutku zázračné. Po hitové Love in a Elevator- naplněné blahodárnou hymničností a tempovými zvraty, je tu Monkey on my Back- s filigránskou Kramerovou bubenickou technikou, v níž pánové kytaristé Perry a Whitford, na Hamiltonově basové lince, vyšívají stěžejní nápady ze svých nástrojů, otěže pevně svírá, těžce nad věcí se pohybujicí Steven Tyler. Jedna z nejlepších písní kapely, je bezesporu Janie's Got a Gun- šťavnatý to hard-rock toho nejčistšího zrna, mistrně kompozičně sestavený, kytarová hra co baví, trochu těch kláves a hlavně parádní melodická linka zosobněna dravým Tylerovým projevem, jež se slovy Runaway... lehce pozvedá rockový praporec nad ostatní. The Other Side- začíná akustickým vybrnkáváním, aby s příchozím riffem a žesťovou sekcí, pěkně rozčísly úsměvy zbylým nevěřícím. Píseň co vás nakopne (přesně tam, kam by si sama kapela přála) je skladba My Girl- rozpustilé tempo i šílený text s kreativní melodií, nemůže nechat žádné rockové srdce bušit klidným tepem. Po countryově laděné Don't Get Mad, Get Even, je tu další bohouská perlice Hoodoo Voodoo Medicine Man- uvozuje ji jakési šamanské souzvučí, poté už nastupuje deklamované progresivní uchopení, zvukově a tempově neohraničeného tvaru, Kramer do toho buší hlava nehlava a Tyler řve jak utržený ze řetězu, kytarový tandem, patřící v oné hudební oblasti k nejlepším, nechává většinu konkurence za zády. Až s poslední What it Takes přichází baladický motiv, oproti desce následující, jež bude sladkobolem přecpána, je to vlastně zajímavá kuriozita.

Dle mého, největší pozitivum dopadu na jmenovaná alba smithů, má především velice kvalitně, s patřičným nadhledem, grácií i intenzitou vyvedena, produkční stránka zvukového mága Bruce Fairbaina, který v tomto případě ve společnosti Mikea Frasera a Kena Lomase, jedinečných to zvukových inženýrů nejen 80-tých let, dopomohl svým svéhlavým produkčním pojetím, zcela se lišícím od zaběhané přeprodukovanosti symbolické pro onu dobu, vysoustružit hodnotné a přetrvávající rockové démanty. Navíc, plusové body pro kapelu za parádní a originální přebal této desky.

POsibr @ 09.06.2016 20:42:03 | #
tak, tak. skupine Aerosmith sa ako jednej z mála (minimálne z tých, ktoré majú korene v 1970s) podaril comeback - po komerčnej, ale aj hudobnej stránke. ide síce o mierny odklon od rýdzeho hard'n'heavy, ktorý prezentovali v zlatej rockovej dekáde, ich novšia produkcia si však našla nové publikum. trošku ma ale vždy zamrzí, keď si niekto Aerosmith automaticky stotožňuje s pesničkami typu Crazy, I Don't Wanna Miss a Thing a podobne, keďže ich premiérová tvorba je o niečom inom.

Pump a Get a Grip sú dobré albumy, bez problémov ich strávim, aj keď na druhom menovanom sa už začínajú objavovať spomínané balady. s novšou tvorbou to už je trošku otáznejšie, iba sem tam objavím niečo, čo stojí za opakovaný posluch. čo sa týka favoritov spomedzi skladieb - jednoznačne pecka Janie's Got a Gun + Don't Get Mad, Get Even - tá je taká hravá, živá a melodicky chytľavo postavená.

vďaka za fajn čítanie ! som rád, že sa tu objavil ďalší priaznivec "zlých chlapcov z Bostonu", pre mňa je táto skupina srdcovou záležitosťou. len tak ďalej v písaní, rád tvoje recenzie čítam, nenechaj sa odradiť prudičmi. rock on.