Corsica - @ 30.03.2012 | #

Vezmu-li hodnocení prvního alba jako hodnocení celé kapely... slyšel jsem toho víc, ale žádné album až na In Court Of The Crimson King se mi nelíbilo.

Dva roky po jeho vydání už je to jenom doprovodná skupina roberta frippa, ošklivého pána s ošklivými brýlemi.

Celé první album jsem si v podstatě užil, je to pěkná, odpočinková hudba na delší cesty autem...
In the Wake of Poseidon už je pro mě ale nestravitelné. Narozdíl od prvního alba jsou všechny kusy dílem frippa a jakéhosi Sinfielda...

První album příjemně překvapilo, celá skupina nepříjemně zklamala

Bill Pleška @ 30.08.2012 17:00:48 | #
Jo, a to že pankáči mnohdy úplně rezignovali na sóla, to nemusí být tak jednoznačně způsobeno tím, že by na to hráčsky neměli (i když ano... většinou to bylo tím). Ale slyšel jsem argumentovat už i velmi kvalitní muzikanty, shodou okolností nikoli punkové, že sóla nehrají prostě proto, že sóla mohou snadnou rozmělňovat tu hutnou, koncentrovanou emoci, kterou oni se snaží z hudby vyždímat. A pankáčům jde taky o co nejintenzivnější, nejpřesvědčivější nasranost - do čehož příliš nezapadá model sóla jako jakéhosi přerušení té stručné smršti. Myslím, že to svoji logiku má, zažil jsem dost hráčů, již si tak donekonečna onanisticky sólovali v podstatě sami pro sebe a publikum se brutálně nudilo, atmosféra písničky byla zabitá. Proti programové absenci sól, když má autor pocit, že by se nehodila, vůbec nic nemám...