terka - @ 22.05.2018 | #

Bez Thin Lizzy by v hudební rockové knížce chyběla výrazná kapitola. Tahle kapela podle mě patří k tomu nejlepšímu, co nám sedmdesátá léta dala. Je stejně významná jako Deep Purple, Led Zeppelin nebo Rolling Stones. Prezentuje se originálním a nezaměnitelným stylem, který dlouho tvořil leader Phil Lynott. Jde rozpoznat pouhým mrknutím oka (přeneseně řečeno).

Zvuk kapely je sestaven z nezaměnitelného irského folkového koloritu a nápaditých kytarových melodií. Tyto dva substráty najdeme na každé desce. Na těch méně výrazných je vyhrávek jako šafránu a zní trochu všedně. To však neplatí o této desce, která má u mě mezi těmi ostatními významné postavení, a to z jednoho prostého důvodu. Obsahuje největší procento hitů ze všech jejich alb. Bad Reputation, Opium Trail, South Bound, Dancing in the Moonlight, Downtown Sundown, That Woman's Gonna Break Your Heart. Celkem šest skladeb z devíti je hodně chytlavých.

Bad Reputation není tolik slavná jako Jaibreak nebo Black Rose. Je ale řazena do stejné rockové kasty a určitě právem.

oř @ 23.05.2018 11:26:09 | #
Ano, výborná deska. Thin Lizzy, tedy to, co z nich zbylo, mají být na co hrdi. Známka snadné rozpoznatelnosti, je činila vždy jedinečným úkazem na rockovém nebi. Takových nebylo mnoho. Lynott byl sice nezmar bojující s náladami, egem a hlavně drogami, ale jako showman byl nezapomenutelný. V jeho hrdle je velké charisma, taková ta vagabondská špinavost ulic starého Irska.