viteslaf - @ 19.05.2018 | #

Přiznám se, že diskografii King Crimson nemám nijak zvlášť prostudovanou. Vlastním In the Court of the Crimson King a tuto desku jsem si opravdu oblíbil. Ovšem před měsícem jsem se rozhodl pustit si Islands. A ta deska mě naprosto uhranula svou atmosférou.

Od zvláštně melodické Formentera Lady přes experimentální Sailor's Tale a The Letters a beatlesácky načichlou Ladies of the road s uši trhajícím vrzáním až po klidnou Islands. Co mě však naprosto odrovnalo byla Prelude: Song of the Gulls. Najednou jsem se objevil ve vodách klasické hudby, která z prvních dvou skladeb už byla jaksi cítit. Ale v této skladbě se krásný klidný motiv rozvíjí až s citlivostí Antonína Dvořáka a tento kus je opravdu pohlazení na duši.

stargazer @ 16.12.2019 10:24:53 | #
Islands byla moje první deska, co jsem slyšel od Crimsonů. Byl jsem tenager a strašně se mi líbila. Pak přišlo na řadu Starless... a po pádu bolševika zbytek diskografie. Žadná s ostatních desek se už nevyrovnala Ostrovům. Je to nádherné jemné dílo s prvky jazzu. Opět neskutečná atmosféra.