vmagistr - @ 08.09.2013 | #

Beatles a Rolling Stones. Ti hodní a ti zlí. Ti dobří a ti neposlouchatelní. Takhle jsem jako malý škatulkoval praotce britského rocku, aniž bych jejich muziku nějak více znal (Stones jsem tehdy neslyšel ani z rychlíku). No to víte, děti v tom mívají rychle jasno. Že tohle všechno ani v případě Beatles a Stones nebylo černobílé, jsem zjistil až o hodně později, ale to už je věc druhá...

K Beatles jsem se podrobněji dostal jako teenager (doteď si pamatuju doporučení, které jsem obdržel - že jsou "ještě o něco lepší než Kelly Family") a od té doby je chovám v hluboké úctě. Přitom ingredience, kterými kapela ze začátku kořenila svoji hudbu, mi dnes nepřijdou nějak rafinované či exotické. Poctivá kytarová práce (pryč s utahanými orchestrálními aranžmá), chytlavé pěvecké dvojhlasy Johna a Paula a hlavně - písničky psané od srdce. P.S. I Love You, Please Please Me, I Saw Her Standing There, There's a Place - jaká jiná hudba, stará padesát let, má i dnes potenciál oslovit otevřeného mainstreamového posluchače?

Na druhou stranu mi není příliš blízké nějaké extrémní velebení coververzí skladeb jiných interpretů, které tvoří skoro polovinu stopáže tohoto alba. Jasně, jinak to tehdy (a pro začínající kapelu tuplem) asi nešlo, ale vedle autorské tvorby dua Lennon/McCartney vypadají skladby jako Anna nebo A Taste of Honey tak nějak...chudě. Twist and Shout je nářez už v podání Isley Brothers (ale Beatles se taky povedl) a všechny ostatní verze Baby It's You zastínili o šest let později tou svojí The Smith.

Přes drobné výtky k coverům je pro mě Please Please Me vysoce kvalitní písničkovou deskou, ke které se (hlavně pro její posluchačskou vstřícnost) vracím vždycky rád. Navíc - kdo jiný ovlivnil vývoj rockové hudby více než tato čtveřice z Liverpoolu? A většině západního světa se Beatles poprvé představili právě tímto albem. Takže čtyři hvězdičky má u mě broučí prvotina jisté - ale měla by je i v případě, že bychom dnes místo Beatles velebili Tremelloes nebo Monkees a z Please Please Me by byla jen raritka pro fajnšmekry.

dolycentrum @ 10.09.2013 11:49:56 | #
tato debata chtiac nechtiac mi vybavila spomienku na jednu polemiku podobneho rangu..bolo nam nieco okolo 15 , v zahradnej restauracii sme si dali po pive a strhla sa debata o prestizi stretu v ringu : naj karatista vs naj boxerista.V hlave prazdno,v zilach pulzovalo jedno pivo a dva tabory proti sebe.Ked debata nabrala na obratkach tak od susedneho stola sa dokotulal jeden chlapik,krory nam s dorazom ozrejmil,ze oni su traja kamarati a jeden je boxerista a ostatni karatisti.Vizazou mal daleko aj k upratovacke telocvicne.Presvedcil nas,ze chodia stale spolu a ked sa nieco zomelie tak nastupi karatista a dorazi ho boxerista a ked neverime tak mozme dostat po hube....a bolo po debate..