Beatles, The - With The Beatles (1963)
Reakce na recenzi:

Moc rád bych napsal, jak se Beatles s přehledem popasovali s fenoménem "druhého alba", jak stvořili ještě lepší nahrávku než debut a jak byli prostě od začátku do konce desky perfektní. No, ono se jim to podle mě povedlo tak napůl. With The Beatles je album, hozené do trošku klidnější nálady, než jakou představovalo Please Please Me, ovšem o nějaký detailně promyšlený útok na posluchačovy zvukovody tu zatím nejde (a během dalších pár alb ještě ani nepůjde).
Největší pecku tentokrát dostaneme naservírovanou hned ze začátku. It Won't Be Long nabízí na dvou minutách spoustu melodických nápadů, typické vokální odpovídačky a perfektně gradovanou prostřední pasáž. O tom, že covery (mimochodem, jak zde, tak i na debutu a na čtvrté řadovce Beatles For Sale je poměr autorských skladeb k coververzím 4:3) se zde vyvedly o něco lépe než na debutu, svědčí nadupaná verze motownské Please Mister Postman - tady Beatles originál opravdu zadupali do země. Z původních skladeb musím vyzdvihnout ještě Harrisonovu Don't Bother Me a Lennonovu Hold Me Tight - v první už je zlehka cítit ten budoucí zasmušilý kdysibrouk, druhá na rock'n'rollový základ roubuje výborné vokální nápady Johna a Paula. Tu deklamovanou klidnější polohu tu zastupují hlavně převzaté skladby - jednak původně muzikálová melodie Till There Was You, jednak také skladba Devil In Her Heart, kterou pro Beatles objevil (a rovněž nazpíval) Harrison.
Jak jsem tu chválil covery, u některých autorských skladeb naopak cítím "horkou jehlu" - to jsou případy písní jako Little Child, I Wanna Be Your Man nebo Not a Second Time. Autorský rukopis Beatles je tu pořád dost zřetelný, to ano, jen možná múzy zrovna vybíraly náhradní volno.
Na čtyři hvězdičky jako u Please Please Me to stačit nebude, With The Beatles je zkrátka o něco slabší. Tři hvězdičky ale pořád označují dobré album - a to With The Beatles bezesporu je.
Petr Gratias @ 14.09.2013 16:22:17 | #
Zdravím Tě, slovutný vmagistře,
(doufám, že jsi to nevzal jako urážku, parafrázuji tím Mistra Wericha ze známé pohádky Císařův pekař a Pekařův císař a to je myslím, docela čest...)
Zaujal mě Tvůj pohled na druhé řadové album The Beatles. Lapidárně bez okolků řečeno a napsáno s osobitým postojem, ale promiň, 3 hvězdičky se mi zdá málo, asi bych jednu přihodil...
S Tebou jmenovaných tří skladeb, které Tě neberou bych osobně zcela určitě vyčlenil NOT A SECOND TIME. Myslím, že právě zde se projevuje beatlesovská melodika v té ryzí obnažené podobě s lennonovskou převahou a že se v ní podařila stvořit velmi silná rozezpívaná skladba, charakterizující už tehdy jejich rozvinutý talent a osobitost, na kterou navázalo tolik dalších kapel z oblasti Mersey soundu. Má přímý tah a udržuje napětí a dodnes cítím, jak se John o ní sebejistě opírá a jak ho nese jako vlna vpřed k virtuálnímu nekonečnu mořské pláně.... (Sorry, trochu abstraktna občas nezaškodí)
Ale na druhé straně mě mile překvapilo Tvoje vnímání Georgeovy trochu zapomenuté písně DON´T BOTHER ME, která rovněž patří mezi mé oblíbené, třebaže je někdy vnímaná jako trpěný první příspěvek nejmladšího Beatla na albu. To mě naopak potěšilo.
Zdravím!