lover-of-music - @ 22.04.2017 | #

Rubber Soul je pro mě první album Beatles, které si zaslouží plný počet. Rubber Soul považuji za zásadní zlom v jejich kariéře. Sice už i na Help! byl jistý náznak změny, ale na Rubber Soul to dotáhli do absolutní dokonalosti. Album už si dobré 3 roky hýčkám na vinylu.

Beatles se už vzdalují od zamilovaných písniček pro zamilované slečinky s IQ 10 a dávají do svých skladeb takové NĚCO, co dělá z populární hudby něco výjimečného. A i když už tu je nějaká píseň o lásce, tak její text není stupidní, jak tomu bývalo v začátcích.

Většina písní se opravdu krásně poslouchá a já jsem rád, že je znám. Z alba čiší pohoda (Nowhere Man), radost z tónů, klidná i veselá atmosféra. George Harrison už byl trochu ovlivněný Indií a tak do skvělé Norwegian Wood zařadil sitár. Paul zde taky předvedl výtečný výkon v podobě Michelle. John Lennon mě taky velmi příjemně překvapil. Jeho přenádherná záležitost In My Life je věc, u které vždy zjihnu. Div, že u této skladby neuroním slzu. Nádherná melodie, nádherný text plný krásných vzpomínek. A mohl bych pokračovat.

Doufám, že mě album nikdy neomrzí a budu ho stále poslouchat s radostí a úctou jako vždy. Nechci provokovat, ale rok 1965 je pro mě rokem, kdy se narodila HUDBA.

lover-of-music @ 22.04.2017 16:37:26 | #
merhaut: Na takovou hudbu, jaká je na Rubber Soul, anebo i další Revolver, Sgt. Pepper a další progresivně laděna alba od kohokoliv, na to musí být určitá úroveň. Už vidím jak nějaká hloupá šestnáctiletá nána poslouchá třeba King Crimson. Vždyť to je proti přírodním zákonům. Ty hloupoučké holčičí mozky nedokážou tak kvalitní hudbu vstřebat. Vím o čem mluvím. Ale takové odpady jako třeba One Direction, to je jejich. A přesně tak to muselo být i na začátku 60. let. Vždyť kritici si nad těmi jejich zamilovanými popěvky rvali vlasy.
A doufám, že vy na Progboardu jste určitá úroveň, ne?