Walrusa - @ 22.10.2013 | #

Před nějakým tím rokem, (kdy jsem byla kapánek zkažená hudební komercí, ale ne moc) mě kamarád přivedl k Beatles. Pouštěl mi spoustu převážně počátečních písní, ale třeba i Strawberry fields. A já, v naivní představě, že brouci mají jen "jé jé" písničky jsem byla notně šokována, protože to bylo asi poprvé v životě, co jsem slyšela něco, co by se dalo označit jako psychedelický rock. No a o nějaký ten měsíc později jsem slyšela i Mrože, který mě šokoval dokonale. Blue Jay Way mě neuvěřitelně děsila a nemohla jsem ji ani slyšet. Ale našla se i skladba, která se mi zalíbila na první poslech: Fool on the hill.
Jak to shrnout? Tohle album (kompilace) je klíčová v mém životě posluchače, protože mi umožnilo jakýsi přerod z člověka kterého hudba dřív vůbec nezajímala (a poslouchal to co slyšel v rádiu) na člověka, který vyhladává kvalitní hudbu a užívá si její poslech (samozřejmě bylo nezbytné si předtím prožít i stadim počátečních alb Beatles).
Cesta k tomuto albu byla trnitá, ale o to víc je miluju a Mrož je moje nejoblíbenější skladba od Beatles a kdoví možná i nejoblíbenější vůbec. Nemůžu jinak, než dát 5 hvězdiček.

Petr Gratias @ 23.10.2013 07:26:13 | #
Zdravím Walrusu....
vždycky si rád přečtu postřehy a dojmy někoho, kdo
až dosud
zůstal v rámci beatlesovské produkce "nepolíbený".
zajímavé čtení... někdy se přistihnu, že takovému objevovacímu dobrodružství mohu závidět ty první pocity z řady beatlesovských proměn a virtuálně bych se chtěl vrátit o víc než 45 let zpět a znovu to prožívat na vlastní kůži...
Doporučuji k poslechu ACROSS THE UNIVERSE, HAPPINESS IS A WARM GUN, NOT GUILTY nebo CRY BABY CRY stejně jako JULIA či DEAR PRUDENCE
a rozdělit se s námi o svoje pocity.
Zdravím Walruso!