Walrusa - @ 26.11.2013 | #

Z tohohle alba (dvojalba) jsem bývala vždycky dost rozpačitá. Mám totiž ráda alba sevřenějšího a kompaktnějšího rázu, ale pokud si vypůjčím heslo Evropské Unie: "Jednotná v rozmanitosti," pak mohu jen nepřítomně konstatovat, že dle tohohle hesla je tenhle počin vlastně jednotný.
Je tu mnoho kousků, které mě vždy moc přitahovaly: odvázaná Back In The U.S.S.R, neposkvrněná přírodní Blackbird, přímočará Revolution 1 nebo zvláštně ponurá Cry Baby Cry.
Ale samozřejmě najdu i pro mě slabší kousky: Bungalow Bill, Piggies nebo Wild Honey Pie.
Revolution 9 je kapitola sama pro sebe, když jsem ji slyšela poprvé, tak mě notně vyděsila, ale teď ji beru s klidem.
Otázkou zůstává: proč brouci neudělali z tohoto dvojalba jedno silné album? Ostatně asi ani nemohli. Vždycky když se zpětně ohlížíme do historie, na války, zvraty, krize, občas se přistihneme, že si klepeme na čelo se slovy: "Proč ti ti idioti neudělali jinak? Kdyby..."
Ale, žádné kdyby neexistuje. Když se člověk rozhoduje, používá aktuální informace a jedná v souladu s aktuálním stavem. A teprve až s odstupem času, kdy má jiné informace a je jiný stav si řekne, že by jednal úplně jinak. Brouci to prostě udělali jak to udělali a já věřím, že to udělali v souladu s tehdejším stavem věcí. A jsem ráda, že je to dvojalbum jednotné v rozmanitosti.

Petr Gratias @ 28.11.2013 12:47:36 | #
Zdravím, Walruso!
Na projekt The Beatles (white album) je potřeba pohlížet jiným způsobem.
Role kapely po Sgt. Pepperovi byla dost obtížná a přijít s novým konceptem hudby nebylo nijak jednoduché. Já si naopak myslím, že právě těch 29 skladeb na albu nám 45 let od vydání ukazují, jak mnohatvárná a pestrá byla autorská činnost kapely.
Nijak svázáni nějakým tématem nám nabízejí výlet napříč roztodivnými styly a ukazují, čeho všeho jsou jako autoři, aranžéři, zpěváci a hudebníci schopni. Tohle je myslím ta hlavní devíza bílého dvojalba. Nikdy nic podobného předtím ani potom nevzniklo a museli bychom hodně dlouho hledat, abychom našli v daném hudebním ranku podobný projekt.
Je to jako listování v encyklopedii nebo leporelu a to že hodně lidí nesnáší REVOLUTION No. 9 mě nepřekvapuje. Jistě - místo tohoto příspěvku zde mohly být dvě nebo tři další skladby, ale na druhé straně proč ne. Je to experimentální práce se zvukem a určitý typ hledání východisek, ať už zní tato "skladba" jakkoliv bláznivě. Hledači skrytý ch významů ji často vnímají jako šamansky tajemný odkaz.
Kdo chce Beatles poznat nezívisle na beatlemánii, má zde šanci vidět tu úžasnou rozporuplnost a kromě toho zde výrazně vystupují jednotlivé autorské osobnosti už nikoliv jako BEATLES, ale jako John, Paul, George a Ringo.... Téměř se mi chce říci, že na žádném předešlém albu ty rozdíl nejsou tak markantní jako tady.
Zdravím!