john l - @ 22.08.2016 | #

Průměrné hodnocení, větší zapojení kapely, nebo příšerná nuda a cosi strašné, jak tu popisují kolegové horyna a vetřelec??? To snad měli mlhu před ušima, nebo poslouchali desku způsobem projíždějícího rychlíku. Ten kdo Satrianiho muziku provozuje léta a pozorně, jistě mu neušlo, že jeho interpretace potřebuje leckdy mnohem větší prostor pro uzrání a postupné dobíjení jeho hudbou a opakování napomáhá snažšímu pochopení jeho záměrů. U této fošny je tomu právě tak, odsoudit ji pouhou odbytou lakonickou frází je snadné, lenivé a občas prozrazuje jak málo je člověk s dotyčným materiálem seznámen.

Temnota úvodní Musterion je děsivě hmatatelná a postupné přikládání sólových partů dodává skladbě na poutavé melodice a voňavé přitažlivosti. Overdive se tetelí blahem originálních kytarových postupů a kapela šlape přímo ukázkově. V Come On Baby se Joe prezentuje jako dobrý skladatel a citlivý hráč s vlastním výrazivem v jedné osobě, prostě pohodička, stějně tak v tracku následujícím. Diddle-Y-A-Doo-Dat šlape a kytarista parádně sóluje, stařičké hammondky skrášlují a nevtíravá melodie působí velmi vkusně, super pecka. Každá další skladba je velkým originálem, pořád je co poslouchat a deska nudu nepřipouští.

Jasně že má i lepší plody ve své rozkvétající zahradě, ale tady se dá klidně mírně ošuntělá pětka vytáhnout.

alienshore @ 22.08.2016 21:17:59 | #
johny, obidve albumy Professor Satchafunkilus a aj Is There Love In Space som mal niekoľko rokov na origoši, mám ich vypočuté odzadu aj odpredu, preto by som s tvojimi tvrdeniami o rýchliku radšej brzdil, a nepísmenkoval tu zbytočne o tom ako nikto nerozumie dvom priemerným albumom v diskografii tohto gitaristu ...