Petrucci - @ 23.07.2009 | #

Dream Theater se nám začínají opakovat a hodně, dalo se to sice čekat, jelikož jejich styl není nafukovací, ale mrzí mě to i tak. Navíc je tohle první album, které mě většinu času nudí. Nad průměr vyčnívá halekačka "A Rite of Passage", sladká (možná až moc) Whiter a "The Best of Times". Jinak se na CD nenachází nic, co bych od DT neslyšeli už dříve, navíc v mnohem lepší formě. Velká škoda. Za dvě hvězdičky, jednu přihodím navrch za osobní sympatie.

miksteiner @ 26.07.2009 21:27:07 | #
Ano problém je možná ve mě.Já si totiž vždy najdu důvod proč mít něco rád. Já jejich tvorbu sleduji od alba Images.. a vždy jsem měl rád jejich schopnost spojovat různé styly způsobem, že to nevyznělo trapně. Je plno jiných kapel co napodobují paradoxně samotné DT a jejich postupy. Okolo DT vznikla určitá mánie a druh zaujatosti. Najdou se takoví, kteří budou zaujatě pitvat a zhazovat jejich tvorbu už proto,že neunesou jejich přístup ke komponování. Nazývají to vykrádáním něčeho co už dávno jiní vymysleli a berou jejich počínání pomalu jako troufalost.Ukázkový příklad je recenze p.Merhauta na Rockwebu.To co je v ní psáno a jakým stylem mě přijde nefér. Hlavně k lidem kteří DT třeba ještě neznají. Jsou určitě takoví,kteří to budou brát jako fakt a novou desku si proto vůbec neposlechnou. Fakt je lituji a vzhledem k tomu že v hudbě nejde o život jsou takové recenze vlastně jen takovým prděním do vody. A to platí samozřejmě univerzálně. Pokud bych měl něco říct k poslední desce tak snad jen to,že ji vnímám jako celek a ten vyznívá velice zrale. Je tu vše na co jsem od DT zvyklý a opět ve výtečné zvukové kvalitě. Netřeba rozebírat ale jen bez předsudků poslouchat.