horyna - @ 11.11.2016 | #

Kdysi dávno, v památném a pro mě na nahrávky silném roce 1994 vykračuji si tak brněnskou Gagarinovou, vlastně už né, už nejsme za komančů, Kobližnou ulicí a v její dolní části krčím se maličkatý obchůdek z hudební tématikou. V zásobnících cd mi zrak zakotví na průměrném obale jakéhosi labyrintu s čouhajícím žebříkem, jako únikem ven. Vždyť to je nová deska jižanské popelky, okamžitě do ní, koupě tenkrát za dobrých 550,- (no fůj) a pak domů, zalézt, zalebedit a poslouchat. 22 let je Still Climbing jednou z mých nejoblíbenějších nahrávek z vlastní fonotéky, v pravidelných intervalech si ji ordinuji dokážu patřičně užít.

Vyprofilování se kapely ze sice jižanské, ale v začátcích ještě glamové bandy na debutu, přes z poloviny (osobní názor) lákavém Long Cold Winter, dále, silně bluesovém přerodu Heartbreak Station až k desce zmíněné, značí ekvivalent růstu maldého sportovce,přes fázi zrání, až k vrcholovým výkonům a odchodu na odpočinek. Odpočinek trvající pomalu čtvrt století.

Roztočená stará swingová deska nás přivádí na práh skladby Bad Attitude Shuffle- geniální energické erupce ve svérázném podání paní popelky. Plyn sešlápnutý na podlahu a míjející telegrafní sloupy v řinčícím motoru starýho cadillacku, takovou představu ve mě hudebníci právě vykreslují. All Comes Down- už ubere, krásně šlapající baskytara a dechová sekce vyloupnou refrén, který si nelze nezpívat. Talk Is Cheap- to je neskutečný emoční příboj nekončící energické sprchy, který na vás bude celou její hrací dobu dorážet, geniální riffové nájezdy a Keifrův hrdelní vokál s klavírní linkou útočí jako osmi metrový žralok. První jižansky znějící baladou je Hard to Find the Words- s houslovým doprovodem a klasicky texaským aroma, v dálce se lesknou ropné věže a zpoza nich vykukuje dokonalý Tomův hlas. Blood from a Stone- odstartují hammondky a melodická kytarová vyhrávka, vše do sebe perfektně zapadá, bubenické figury a silácké nasazení, spolu s rýmovanými slokami vytváří velice poutavou atmosféru, kapele šlape jako nikdy před tím. S úvodem titulní Still Climbing- si připadáte jako na bojišti severu proti jihu, individuální výkony pánů z Cinderelly mě dokáží okamžitě strhnout. Množství melodických linek, klavírní stopa, změny barev vokálu a zase to urputné nasazení, bomba. Freewheelin- platí za další rychlostní šlupku, opět kytarové spurty, které spolu s bicími krásně souzní a energie ze skladby stříká až do Houstonu. Balada č.2-Through the Rain- country styl kapele sedí jako ulitý, nástrojové bohatství posazené mezi dokonale proaranžovaný a originálně zkomponovaný song zanechává příjemné pocity. Easy Come Easy Go- provází opět dechová sekce a kapela zkouší wester skloubit s osobním pojetím hard rocku, že to jde bez problémů, o tom žádná. Nejdojemnější píseň si kapela schovává do závěru alba, ona The Road's Still Long- dá možná rozpomenout na Blaze or Glory od sólového Johna, má však vlastní ksicht a dostatek nosných melodií na to, aby dokázala krutě bodovat. Zvuk akustik, španěl a Tomův jižanský akcent, spolu s dámským přidaným vokálem v refrénu působí úchvatně. Tečku za albem provede hřmotnější Hot & Bothered.

Srdcovka ušmudlaná od popelu, z kterého právě vyhrabuju spousty hvězdiček.

horyna @ 12.11.2016 13:35:04 | #
Porovnání s Dream T. je sice zvláštní, ale asi chápu kam tím míříš, vlastně jsi mi nahrál. Zapomněl jsem uvést, že na výsledném zvuku se podílela dvojice Duane Baron, John Purdell, zodpovědná třeba za No More Tear od Ozzyho, nebo právě Awake od divadelníků. Jejich zvukové ošetření mám moc rád, na kterém koliv jmenovaném díle.