Mohyla - @ 08.02.2011 | #

Olympic – legenda čs bigbeatu vydala množstvo výborných nahrávok na singloch a LP platniach. Ku klasike patria LP Želva /1968/, Pták Rosomák /1969/ a Jedeme,jedeme/1971/. Mne sa najviac páči práve Pták Rosomák. Aký je Pták? V prvom rade je spevácky bohatý, ako sólo speváci sa, okrem Petra Jandu, predstavili i Jeňýk Pacák, Láďa Klein a Pavel Chrastina. Táto rozmanitosť spevu nahrávke sluší. Skupina sa na albume v dobrom slova zmysle doslova vybláznila, je tu zmes veselých, niekedy až recesisticky urobených odpichových skladieb. Závany psychedélie, výkriky, maďarčina, dychovka, posúďte sami už podľa názvov: Svatojánsky happening, Pták Rosomák, Kamenožrout zelený, O půlnoci. Od týchto piesní sa líšia: úvodná pre Olympic netypická Krásná neznámá, pieseň s podporou tanečného orchestra bola napísaná pre festival Bratislavská Lýra. Výborná skladba je Kleinovo a Rytířovo Ikarus Blues o nenaplnenom sne ľudstva lietať. Krásne ju zaspieval autor, obsahuje bezvadné sólo na flautu a je podfarbená hrou na sitar. Nádherná balada je Báječné místo, svojou atmosférou, akoby zďaleka prichádzajúcou flautou, zbormi a textom ( kde jeden kytku dává, kde jinej kytkou mává) odkazuje na hnutie hippies. Poslednou z pomalých piesní, nie však kvalitou je zamyslenie sa nad ľudským svedomím v balade Pohřeb své vlastní duše.
Zhrnuté – Pták je pohodový album s výbornými pesničkami u mňa za štyri hviezdy.

Filozof @ 09.02.2011 08:00:37 | #
Úplně první CD starého českého bigbítu, které jsem v roce 1990 (1?) koupil a odstartoval tím celoživotní sběratelskou lásku k počátkům ČS RnR, bigbítu a rocku. Krásná neznámá mne přesvědčila (vždycky jsem byl na ženský) a do zbytku jsem se zamiloval později. CD mne provázelo i měsíci tvrdé práce v Německu, kde mi občas zprostředkovávalo jediný kontakt s češtinou.
Obzvlášť miluju Ikara - monotónní vokální linku, postavenou téměř na jediném tónu (až k refrénu). A Pohřeb mé duše je textařská i hudební lahůdka par excellence. A velmi odvážné podobenství Kamenožrouta a jeho metod s naším tehdejším “osvoboditelem” je pro nás vše jistě víc než legendou. Zkrátka lepší je pro mne už jen Želva, ale jen o malinko.

Co mne zamrzelo, že Janda po letech v rozhovoru prohlásil, že deska asi není moc povedená, protože si z ní a z jejího natáčení nepamatuje nic - na rozdíl od Želvy.