lover-of-music - @ 24.09.2016 | #

Pokud se bude uvažovat normálním rozumem a nebude se brát ohled na to, na jakém albu od Olympicu někdo vyrost, tak zjistíme, že se jedná o jedno z jejich nejlepších, co kdy vydali.

Jak už tady někdo napsal: 10 písniček - 10 perel. Na albu není slabé místo. Od úvodního vlaku až po závěrečný rockový nářez Tobogán. Jedna píseň tu střídá lepší. Máme tady nádherné balady typu Mr. Den A Lady Noc, legendární klasiku Bon Soir Mademoiselle Paris. U dalšího skvostu Danny jsem si až později uvědomil, že je to Hey Jude ala Olympic.

Pokud jste pozorně poslouchali text písně Elixír, tak jste určitě zjistili, že se jedná o reklamu na viagru. (Dokonce tady zpívají "trochu modré barvy", "trochu ptačích radostí" co to asi může být?) V některých písní, třeba Brouk, je zase znát trošinku vliv Jethro Tull.

Prostě album doporučuji všem, kteří pořád jen vyzdvyhují Želvu, nebo Ulici či Prázdniny Na Zemi.

lover-of-music @ 22.10.2016 18:56:49 | #
Právě jsem se vrátil z odporné oslavy, na kterou chci okamžitě zamomenout. Byly na ní všechny generace. Malé děcka, puberťáci, staří. Rozpoutala se debata o Olympicu. Staří opěvovali Želvu a mladší Ulici. Já jsem jim připomněl Jedeme, jedeme. Hned mě zprdli, co jim předhazuji za kraviny. Vždyť tam je jenom jeden hit. V tu ránu jsem si vzpomněl na uživatele PaloM a polil mě neskutečný závan vzteku. Nakonec jsem se se všemi pohádal jako prase. Jediný, kdo stál se mnou byla moje kamarádka. Shodou okolností se jmenuje Daniela a já jí záměrně říkám DANNY. Dokonce jsem si po dlouhé době i pobrečel. Na Jedeme, jedeme prostě nedám dopustit a budu ho bránit v každé situaci.