Olympic - Prázdniny na Zemi (1980)
Reakce na recenzi:

Po dlouhé době jsem si opět pustil tenhle monotematický majstrštyk a nestačil jsem žasnout. Sedm ekologických témat (voda, země, strom, vzduch atd.) zpracovaných do skvělého konceptu.
Famózní a nadčasové texty Zdeňka Rytíře, ze kterých mám občas dokonce i husí kůži. (Tak silné to je - a vůbec Rytíře považuji za opravdového Pana Textaře). Potom samozřejmě i skvělé melodické nápady. Všechno je to zarámované do návštěvy mimozemšťanů.
Vždycky mě fascinoval závěr desky, kde se opakuje stále stejná, opravdu nádherná melodie, která poté zničehonic skončí. Nevěděl jsem nejdřív, co to mělo znamenat, až později jsem zjistil, že to signalizuje, že mimozemšťané už jsou tak daleko, že přestalo fungovat spojení.
Já nemám nic, co bych tomuhle opusu vytknul. Samozřejmě, že existuje plno "chytrolínů", kteří říkají, že Prázdniny Na Zemi je čisté kopírování pro mě naprosto ubohého Planetária a docela povedeného Dialogu S Vesmírem. Je to lež jako věž. Prázdniny Na Zemi jsou naprosto originální album s originálním konceptem a já jsem před tímto albem měl, mám a budu mít velký respekt.
Dvojce Janda-Rytíř (to, co předvedli na albu Jedeme, Jedeme, se dá těžko vyprávět) tímto albem dokázala, že má stále obrovskou sílu dělat mimořádné projekty.
Petr87 @ 17.06.2017 19:17:14 | #
Tak, nevím, co si Janda vzal z Planetária, ale z Dialogu určitě - dokonce se k tomu později i přiznal, že ho ta deska velmi inspirovala... ale to je fuk. Umělci se od sebe občas inspirují, to není nic nového, to tady bylo vždy.
Ale souhlasím - tuhle desku jsem měl moc rád jako dítě a občas si ji rád připomenu i dnes, a nestydím se za to, protože je opravdu povedená!
A na to Planetárium bych nebyl tak tvrdý.
Je to také z mého pohledu dobrá deska, ale pravda, druhá polovina se mi zdála vždycky o dost slabší, asi i proto, že se na něm - na rozdíl od první poloviny - tolik nepodílel Otík Petřina...