Cossack - @ 11.08.2012 | #

Tohle album jsem si koupil na cédéčku v jednom brněnském obchůdku asi čtyři dny před termínem, kdy mělo oficiálně vyjít. O sedm let později jsem ho věnoval sestře a koupil si novější verzi, obohacenou o dva bonusy ("Whole World’s Goin’ Down", původně jen na japonském vydání, a "Aimee", z CD-singlu "I Just Want You"), oba povedené.

"Ozzmosis" považuji za jednu z nejlepších „madmanových” nahrávek a řadím ji hned za debutovou "Blizzard Of Ozz", spolu s "No More Tears" (možná spíš za ni).
Ač často narážím na negativní ohlasy na tento počin, podle mne se čtyřleté čekání na následovníka parády, jménem "No More Tears", vyplatilo. Zvuk tvrdší, možná metalovější, než kdy dřív, nápady výborné, melodie krásné… Instrumentální výkony tradičně špičkové, Ozzyho studiově ošetřený hlas neztratil nic ze své naléhavosti, někde zní naléhavěji, než kdykoli předtím (např. v šesté "Tomorrow", ale nejen tam). Kromě známých hitů "Perry Mason", "I Just Want You" a "See You On The Other Side", které ale nejsou ani trochu špatné, se na nahrávce nachází také další skvosty… Třeba již zmiňovaná "Tomorrow", následující "Denial", ale rovněž "My Little Man" (jež se sem dostala, coby jediný plod spolupráce s kytarovým mágem Stevem Vaiem, se kterým bylo původně plánováno zkomponování a nahrání celého Osbourneova alba). Výtečná je, na původní verzi závěrečná, balada "Old L. A. Tonight"; překvapivě se nestala dalším hitem, navzdory svým hitovým ambicím (nebyl k ní natočen klip, tak se s ní pro tento účel nepočítalo, je přitom z celé nahrávky tou „nejkomerčnější”).
Nemohu nezmínit spoluúčast mého oblíbence Lemmyho Kilmistera, který tu přispěl textem k písni "See You On The Other Side" (podobně, jako na předešlém albu, kde měl ovšem texty čtyři).

Pokud jde o dva bonusy, zmiňované v úvodu, jsou dost dobré na to, aby o ně člověk přišel. Japonský bonus "Whole World’s Goin’ Down" není nijak neobvyklý, povedená Ozzyho heavyrocková klasika; balada "Aimee" je věnovaná nejstarší dceři, a protože mám „Ozzíkovy pomaláče” v oblibě, jsem za ni rád.

Pár let po tomto albu jsem už tvorbu ani dění kolem Ozzyho nesledoval, bylo ho „všude plno” a hudebně mě přestal brát (mnohem raději jsem si vychutnával jeho začátky s Black Sabbath a platí to dodnes); za "Ozzmosis" mu ovšem plný počet hvězdiček udělím určitě.

Voytus @ 12.08.2012 10:18:01 | #
Cossack: No jo, a zrovna taková blbá hrubka :-). Neřeším jen klávesy, i když jsou jedním z hlavních faktorů, často znějí nepřirozeně a sterilně bicí (u Ozzyho to nejvíce odneslo album Ultimate Sin) a kytary často postrádají ten správný říz a bývají i poměrně upozaděné - oproti vytaženému rytmičáku. A to je zajímavé, kolikrát není pořádně slyšet zbytek soupravy, ale statická druhá doba rytmičáku je zvukově nejvýraznější (jinak též virbl či céčko). Zároveň se zjednodušil styl hraní, spíš méně úderů (zato monstróznější soupravy) a přechodů, protože se začalo hrát na větších placech, zejména stadionech (on by takový divoký styl hraní, jako v 60. a 70. letech prostě na velkém stadionu způsobil jen a jen maglajz). Ale je fakt, že tím mířím hlavně na tu komerční hudbu, i když plno rockových nahrávek bylo takto produkčně uhlazeno, aby to zkousnul i nerockový posluchač.
Počátek 90. let byl jistě na koncerty skvělý, bohužel jsem byl ještě dítě. Ale pamatuji si,alespoň z upoutávek, jak se to sem sjíždělo: Bob Dylan, Iggy Pop, ZZ Top, Deep Purple.... a (ehm!) Marilion (ale to je poněkud jinde :-))