Petr Gratias - @ 14.08.2011 | #

První album Jiřího Schelingera mělo v polovině sedmdesátých let vyplňovat mezeru, která zde zela jako vesmírná černá díra v oblasti bigbítu potažmo rocku.
Třebaže František Ringo Čech s oblibou tvrdívá, že je "císařem českého hardrocku", album které na Supraphonu prosadil díky svému vyjednávačskému talentu ve mně vyvolalo v době jeho vinylové premiéry ale i dnes hodně velké rozpaky, mám-li tedy nezpochybnit legitimitu jeho císařského predikátu.

BÁJEČNÍ MUŽI byli okopírovaní Black Sabbath s hodně nejapným textem (Into The Void)
NAMÁLE MÁM byla countryová dechovka z beatlesovského repertoáru s textem, který se hodil pro Televarieté...
BAFF byla skladba z prvního eponymního alba Santany (Soul Sacrifice), v níž se chtěl "císař" prezentovat na svoje american latin conga...
Za naprosto hrůzné považuji DĚLÁM HU (ještě že ne Who), PTÁK LUPTYLÁK a MILOSTNÁ PÍSEŇ....
O ostatních raději ani nechci nějak spekulovat.
Abych nebyl obviněn z předpojatosti, tak beru na "milost" skladbu TORNÁDO, ta jediná to ale bohužel nezachrání....
Na albu je sice mezi řadou muzikantů zvěčněn Jiří Schelinger, tehdy to ještě nebyl jednoznačný frontman, ale alespoň měl u Čecha prostor. Třebaže na albu svoje "perly" zpívá i Viktor Sodoma, v době lisování obalu už byl odejit a tak se producent obalu ani nenamáhal tam Sodomu zvěčnit...
To jsou sice postřehy ryze nehudební, ale také to o lecčems svědčí...
Byla to pro bigbít opravdu velmi tristní doba, když mnozí rockeři označovali tenhle projekt za hardrock.
Musel jsem si počkat rok a na podzim 1976 vychází první album Vladimíra Mišíka a Etc...
To bylo ovšem docela něco jiného.

Petr Gratias @ 15.08.2011 12:03:30 | #
Zdravím Jardu Merhauta...
Zdravím Jardu Merhauta....
teď si nejsem jistý, jestli se neopakuji (omlouvám se, pokud ano).Mám jistou vzpomínku i já.
Bylo to v září 1974. Na Dni rozhlasu, tisku a televize v Brně na Riviéře vystoupila Skupina Františka Ringo Čecha. Odebíral jsem Melodii a tam jsem se dozvěděl, že v jeho kapele došlo k řadě změn a posun k hardrocku. Tak jsme popustil uzdu zvědavosti a šel se podívat...
Na pódiu Olda Říha na kytaru, Jindřich Vobořil na baskytaru, Tolja Kohout na bicí nástroje, Miloš Nop na elektrické piano, Ringo Čech na conga a další percussion a v popředí dva kohouti na jednom smetišti - Vlevo blonďák Viktor Sodoma a vpravo dlouhovlasý chraplák Jiří Schelinger....
Nebyla to tak úplně pravda s tou změnou stylu. Sice Papoušek kakadu, Parní stroj, Tygr z Indie,
Sady, Želva se má... nezazněly (naštěstí), ale byl to mix skladeb z Báječných mužů, Nemám hlas jako zvon a Ovoce z naší zahrádky..... Tahle alba ještě v této době nevyšla, ale skladby už ve studiu nahrávali ostošest. (Stejně zajímavá okolnost na bolševicky zparchantělé poměry - jedna kapela vydala v jednom jediné roce hned 3 řadová alba???!!!)
A tak zněl počesku Santana (NO ONE TO DEPEND ON) Kluci už je to tady a (SOUL SACRIFICE) Baff vedle Ptáka Luptyláka, Namále mám, Milostná píseň, s Black Sabbath po česku (INTO THE VOID) a Metro, dobrý den! (A NATIONAL ACROBAT), Jitka tká, Holubí dům, Evženie, Perpetuum Mobile, Pojď (HEART OF GOLD) od Neila Younga...dál už si moc nepamatuji. Ještě vlastně Věstonická venuše, kterou zpíval Vobořil.....
Byly to máničky a hráli zmatený pop a hardrock po česku s nedostatečnými instrumentálnimi výkony. Doba byla tak tristní, že i rockeři byli vděční, že slyší a vidí naživo českou kapelu s tímhle hudebním kočkopsem.
O rok před nimi hrál hardrock a elektrické blues Energit (Andršt, Khunt, Padrůněk, Šedivý) a to byla úplně jiná kategorie....
Tak to jsou moje postřehy z dávného koncertu....