Petr Gratias - @ 14.08.2011 | #

První album Jiřího Schelingera mělo v polovině sedmdesátých let vyplňovat mezeru, která zde zela jako vesmírná černá díra v oblasti bigbítu potažmo rocku.
Třebaže František Ringo Čech s oblibou tvrdívá, že je "císařem českého hardrocku", album které na Supraphonu prosadil díky svému vyjednávačskému talentu ve mně vyvolalo v době jeho vinylové premiéry ale i dnes hodně velké rozpaky, mám-li tedy nezpochybnit legitimitu jeho císařského predikátu.

BÁJEČNÍ MUŽI byli okopírovaní Black Sabbath s hodně nejapným textem (Into The Void)
NAMÁLE MÁM byla countryová dechovka z beatlesovského repertoáru s textem, který se hodil pro Televarieté...
BAFF byla skladba z prvního eponymního alba Santany (Soul Sacrifice), v níž se chtěl "císař" prezentovat na svoje american latin conga...
Za naprosto hrůzné považuji DĚLÁM HU (ještě že ne Who), PTÁK LUPTYLÁK a MILOSTNÁ PÍSEŇ....
O ostatních raději ani nechci nějak spekulovat.
Abych nebyl obviněn z předpojatosti, tak beru na "milost" skladbu TORNÁDO, ta jediná to ale bohužel nezachrání....
Na albu je sice mezi řadou muzikantů zvěčněn Jiří Schelinger, tehdy to ještě nebyl jednoznačný frontman, ale alespoň měl u Čecha prostor. Třebaže na albu svoje "perly" zpívá i Viktor Sodoma, v době lisování obalu už byl odejit a tak se producent obalu ani nenamáhal tam Sodomu zvěčnit...
To jsou sice postřehy ryze nehudební, ale také to o lecčems svědčí...
Byla to pro bigbít opravdu velmi tristní doba, když mnozí rockeři označovali tenhle projekt za hardrock.
Musel jsem si počkat rok a na podzim 1976 vychází první album Vladimíra Mišíka a Etc...
To bylo ovšem docela něco jiného.

Petr Gratias @ 15.08.2011 13:05:16 | #
Zdravím PalaM...
díky za hodně niterné vysvbětlení a osvětlení situace. Opravdu jsme to měli každý jinak.
Hodně záleželo na příležitostfi a možnostecha samozřejmě štěstí.
K Jiřímu Schelingerovi.
Vyšla o něm zajímavá kniha. Nenapsal ji ale F. R. Čech. Byl to opravdu charismatický člověk a také docela pevných zásad, což se u rockerů možná ani neočekává v tom plošném slova smyslu.
Mapuje jeho životní osudy i kariérové proměny.
On se až v r. 1979 vymanil z toho Čechova vlivu a chtěl dělat věci po svém. Hodně přemýšlel, hodně věcí ho trápilo. Standa Kubeš je výtečný kytarista a leccos mi o něm vyprávěl. Plán na přestavění kapely existoval (to dřívější střídání bubeníků, baskytaristů a nevýrazných klávesových hráčů byl velký handicap. Ta kniha mi v řadě případů "dovolila" pozměnit na něho názor. Talent to byl, ale bohužel byl posazen do nevhodné doby a manipulován lidmi, kteří na něm chtěli hlavně vydělat.... takový z toho mám pocit.
Myslím, že v Levných knihách KMa by tato kniha ještě mohla být k mání.....
Zdravím!