Petr Gerneš - @ 09.07.2013 | #

Uplynuly tři roky od vydání legendárního BADMOTORFINGERU a Soundgarden se vrací se zbrusu novou deskou, po kvalitativní stránce jejich předchozí album převyšující. Přestože vz. placka nepůsobí programově tvrdě a je plná zajímavých nápadů, ovšem bylo v ní stále cítit příliš mnoho metalových klišé, která podle mne kapelu stále svazovala. Na této desce však veškeré tyto spíše negativní faktory vymizely a my máme možnost vychutnat si skvělé dílo, v němž Soundíci ukázali to nejlepší, co umí.
Od začátku do konce je to zábavná psychedelická jízda, plná pozitivní energie, kterou bychom od grungeové kapely rozhodně nečekali. Díky jakési demetalizaci zde skupina pracuje i s pomalejšími rytmy a melancholičtějšími náladami, se kterými se vypořádává s nesmírnou elegancí. Prostě, pokud budete mít náladu na nějakou desku z 90. let s kladným nábojem a bez přílišné oslizlosti, poslechněte si tohle!
Pět bodů!

Voytus @ 10.07.2013 12:22:26 | #
Zdeněk: No, to každopádně. Ona je to taková bizarní sestava, Mark Sandman (ten zpěvák) hrál na dvoustrunnou baskytaru, ale i na jiné podobné vychytávky s různě spřeházenými kytarovými i baskytarovými strunami. A navrch to ságo! Byli dobře přijati alternativní scénou, byť to byli hráči o generaci starší.
Temple of the Dog dal dohromady Chris Cornell s bývalými členy Mother Love Bone a Green River coby poctu zemřelému spřízněnému zpěvákovi Andrew Woodovi, vpodstatě se tam potkala pozdější a dodnes trvající sestava Pearl Jam, protože v jedné nebo dvou písních hostuje i Eddie Vedder a nabubnoval ji Cameron. Pearl Jam už sice měli vydané Ten, ale až díky klipu k Hunger Strike si posluchači konečně všimli Veddera a Ten se začalo prodávat ve velkém.