Pendragon - Kowtow (1988)
Reakce na recenzi:

Pendragon byli v osmdesátkách jedni z křestních otců ostrovní "nové" artrockové vlny. Spolu s Marillion, Arenou, IQ, Twelfth Night nebo Pallas těží dodnes právem z už legendárního statusu.
Startovní výstřel Saved by You je přesně v pompézním osmdesátkovém duchu. Průbojný Barrettův hlas a romantická nálada je ale to, co můj duch potřebuje pro relax. The Mask je krásný posmutnělý kousek, ukazující plně pestrost a sytost Nolanova klávesového parku. Jednoduchá dobová rytmika Time for a Change může sice odpuzovat, ale pod touhle slupkou pozorné oko najde krásné klávesové a kytarové kudrlinky. Zadumaná, citlivá krása I Walk the Rope už je jedním z vrcholů alba, i díky sedmdesátky přivolávajícímu saxu Julian Siegel. Baladu 2 AM zvedá vysoko nad průměr úžasně klenuté Barrettovo hrdlo. Nolanovy klavírní údery následuje Barrettova smutnohra na pražcích strun. To, co následuje v sedmi minutách, je pro mě neuvěřitelným artovým přeborem, zvoucím se Total Recall. Nejdelší položkou je skoro jedenáctiminutová The Haunting, a i název napovídá, že nejde o pouťovou veselici. Ač se tu Barrett prosadí několika sóly, prostor ovládne Clive Nolan, a jeho výkon je osudově neústupný. Dočkáme se, na 80-ky vzácně, i obnažení rytmiky Gee/Smith. Solid Heart je spíše přímočará pecka, mířící přímo na solar plexus, melodie je ale neodolatelná. Závěr klasické verze patří devíti minutám titulní suity. Dramatický nástup kláves a hlasu, skladba projde několika tempovými zvraty a nabývá monumentální podoby. Finále je přece krásné - akustický přelom je předkrmem před závěrečným Barrettovým řáděním v hrdle i na strunách, ustupujícím do pozadí.
Tahle družina se u mě nakonec mezi shora uvedenými soubory prokousala na čelo. Ano, raná klávesová podoba tu má spoustu odpůrců mezi náročnými progery. Taky to naprosto chápu. Je to nostalgie vzájemné protnutí v mozkovně i srdečních chlopních - sežral jsem jim Kowtow, The World, ale i Pure. To vše jsou různé odstíny jejich hudebního plátna. Mezi 4 a 5, ale za tu působivost dávám 5. A teď ať klidně dostanu výprask!
EasyRocker @ 23.08.2019 13:33:12 | #
No, Brano, při vší úctě k Tobě, ale poslední dobou tedy perlíš , anebo nemáš náladu. Nejdřív jsi poslal všechny, kdo nemají rádi Discipline, rovnou k Michalu Davidovi (to můžu klidně brát jako urážku, ale nemám to zkrátka zapotřebí) a teď tohle. Žádný polotovar, ani propadák. To je zkrátka zase subjektivní vnímání hudby, jak vidíš, diskuse značí spíš opačné pohledy, než tvůj. Mě holt zase dá práci dostat se do kapel jako Discipline - to je sice pravý opak polotovaru a nedodělku, jenže to chlapci tak překombinovali, že jim někde v ústraní zůstala skladba a posluchač. Připadá mi, že vidí nějak jen sebe.