luk63 - @ 04.02.2011 | #

Zatímco první album německých Tangerine Dream Electronic Meditation považuji pouze za nepovedený pokus o elektronickou experimentální hudbu a krok špatným směrem, u následující desky Alpha Centauri už jsem mnohem spokojenější.

Jde totiž o album, které ve třech skladbách navozuje mě velice příjemnou "kosmickou náladu" (jak se o něm většinou píše). Ale to je spíše o fantazii a momentální náladě posluchače, co v něm poslech této desky vyvolává. Formát LP dával mladým zvukovým experimentátorům kolem Edgara Froeseho šanci využít možností tehdejších syntíků, varhan a dalších nástrojů (především flétny) k natočení opravdu podmanivých nikam nespěchajících skladeb. Sice postrádajících jakékoliv nosné melodie, zato plných nejrůznějších zajímavých zvukových zákoutí (zvláště v titulní nejdelší skladbě). K nejzajímavějším momentům pak řadím postupně slábnoucí flétnové sólo doprovázené bláznivým gradujícím vířením bicích a lehce podbarvené klávesami ve druhé půli Fly And Collision Of Comas Sola, které se sympaticky vymyká tomu ostatnímu, co se na Alphě Centauri odehrává.

V hodnocení nebudu vůbec skoupý, protože podle mě jde o zásadní album žánru jako takového i kapely samotné, která z jeho odkazu těžila ještě několik let (v čisté formě do alba Atem).

hejkal @ 04.02.2011 17:26:40 | #
Ja na tú nemeckú elektroniku (a aj inokrajinnú) moc nie som, ale niektoré veci, čo sa ku mne dostali od Tangrine Dream, sa mi počúvajú príjemne. Konkrétne tento album som nepočul, kedysi dávno bol u nás doma len ten spievaný album z druhej polovice 70. rokov (asi, ani meno si už nepamätám). Každopádne potencia Tangerine Dream je legendárna, aj Casanova by závidel.