Akana - @ 18.02.2015 | #

Cesta postbarrettovských Pink Floyd je i nadále trnitá a plná slepých uliček. Odvážné experimenty ze studiové části Ummagummy bohužel nevykrystalizovaly do jasnějšího směru a na Atom Heart Mother působí kapela stále trochu bezradně. Chuť pokoušet nevyzkoušené je neopustila a za to zaslouží poklonu, ale ta je z mé strany spíš zdvořilá než nadšená. Titulní kompozice zabírající celou první stranu rozhodně netrpí nízkými ambicemi, ale orchestrální aranže, kterými je protkaná, s hudbou Pink Floyd příliš nesouzní. Hřmotné dechy, violoncello a klasicistní sbory vytloukly ze skladby téměř všechno tajemno a kosmickou psychedelii a nahradily jí fráčkovskou nabubřelostí, ve které se těch pár zajímavých momentů bezmocně utápí.

Tři kratší písně z druhé strany si tak jako na Ummagummě autorsky rozdělili jednotliví členové (s výjimkou Masona), ale ani tentokrát to není žádná sláva. Oba hlavní tahouni, tedy Waters s Gilmourem, vsadili převážně na akustické snění, které sice tvoří vítaný protipól bombastickým orchestracím z Atom Heart Mother, ale chybí jim nosnější motivy, následkem čehož působí spíš jako přípravná dema. Wrightova Summer '68 by mohla být překvapivě nejpovedenějším kouskem kolekce, ale i tady se do věci nepatřičně vkládají žesťové buldozery a kazí co mohou. Závěrečná Alan's Psychedelic Breakfast jen spojuje reálné zvuky jakési opulentní snídaně s nepodstatnými hudebními útržky a dojem určitě nespraví.

Ne, že by Atom Heart Mother bylo nudné album. Je ale spíš průběžnou zprávou o momentálním stavu bádání včetně přehmatů, než dotaženým tvarem a opravdu působivých nápadů je v ní jako šafránu. Ať už si o Watersově egu a diktátorských manýrech, které nakonec Pink Floyd nenávratně rozklížily, myslíme cokoli, v této chvíli je to právě silná ruka a ne autorská demokracie, co kapela potřebuje.


Recenze již zveřejněna na xplaylist.cz

Progjar @ 18.02.2015 14:01:55 | #
Ja len dám do pozornosti najnovšiu knihu o Pink Floyd - "Odvrácená strana zdi". Konkrétne strana 56-58. Tu je popísané ako Ron Geesin nahrával orchestrálne časti tohto albumu. Podľa mňa to mnohé vysvetľuje. Škoda, že nemám elektronickú verziu, dal by som sem tú časť celú! Predsa len jeden citát Rona: " Na dechy hráli tvrdí, bezcitní chlapíci, kteří netolerovali naivky ani zelenáče". Výstižné!