Reakce na recenzi:

(CZ)Jon - @ 27.01.2006

Yes se roku 1974 snazi nahrat album s Rickem Wakemanem,který však skupinu opousti a je pozadan novy klavesak,Svycar Patrick Moraz.Desku,kterou natocili pojmenovali Relayer-stridavejsi,asi kvuli dalsimu odchodu klavesaka,aby mohl byt vystridan novym,anebo definitivni teckou v progrocku,který mel byt vystridan za jinou epochu hudby.Jedna se o nejnadupanejsi album všech dob.Tolik napadu,tolik efektu,zvuku,vymozenosti,a hlavne hracske vykony,které exceluji v cele historii popularni hudby.Moraz ovlada klavesy stejne dobře jako Wakeman,ma ale odlisnou hru co se tyce pojeti.Nemá zbytecne exibicionisticke manyry a dokonale splynul s kapelou.Ale ted k samotnym skladbam:
The Gates Of Delirium:forek zkopirovany s Close To The Edge na zacatku je asi yesovsky vyrobek,je to kvrdlikani všech moznych nastroju v rozdilnych toninach.a nastupuje krasna melodie podbarvena zase tim forkem.Anderson zpiva jak nejlip umi s uzasnym nasazenim.Po cca. 8 minutach Andersonova zpevu prichazi instrumentalni část rozdelena na 3 motivy.V 1.hrajou vsichni a i trosku improvizuji v 2. se nam predstavuje Squire se svou vrazednou basou a 3. ma hardrockovy riff,kde se zase vsichni schazi.Muzika se postupne zpomaluje a zacina část Soon.Pomala,napadita melodie se ale meni na dojimavou az skoro filmovou hudbu.A hlavne se zase vraci Anderson.1.skladba dostava jasnych 5 hvezd.
Sound Chaser:psychedelicka hudba dostava primo nervni a depresivni doraz s uvodnimi bicimi.A je tu Howe,který hraje jako o závod.Vsechny zvuky a akordy jedou v krkolomnem tempu.A do toho si zpiva Anderson skoro az primitivni melodii,která ale zni jako slozita pod dojmem silene sloziteho doprovodu.Howe si jestě strihne jedno solo uprostred skladby,které je zase depresivni a nervni.Nastupuji klavesy a Anderson se ponori do meditativnich 4 versu v pomalem tempu. A zase se to rozjede v 5ctvtecnim taktu,ruzne zmeny rytmu a tempa a zaverecne depresivni hlasy.TA TA TA TADA.To je opravdu sila.Zase palim od boku 5 bodu.
To Be Over:Ta je takova roztomila,zacina jednoduchou kytarkou a pridavaji se ostatní nastroje a Anderson který si vlastne na tomto albu moc nezazpival se ted vyradi.Trosku mi vadi ze v této skladbe jsou 3 motivky které se neustale opakuji.Ale na zaver je to sqele oddechnuti.Takze k této skladbe davam 4 hvezdicky.
Co s toho vypliva,ze je to zase uzasny unikat,který by nemel chybet asi nikomu na světě.Obal je také velmi dobry a doufam,ze toto album se konecne nekdy docka oceneni.