Yes / House Of Yes: Live From House Of Blues

Původně jsem recenzi na tento živáč psát nechtěl,protože mám veliký odpor ke koncertům Yes, ale nakonec jsem si řekl, že ano. Dům v Las Vegas bylo myslím trojvečerní představení v rámci turné alba The Ladder. Abych byl upřímný, tak mi teda vůbec koncertní provedení The Ladder nepřipadá tak bombastické jako album samotné. Tedy jak už jsem zmínil, koncerty Yes pro mě nejsou nic víc, než skvělé hudebníky vidět na vlastní oči a jít domů. Ovšem pozor, soudím jen pouze podle nahrávek. Ale teď k samotným skladbám na albu House Of YES:
Stravinského Pták Ohnivák otevírá, skoro jako vždy i tento koncert. Přes klávesy se krásně napojí efektní píseň Yours Is No Disgrace, která je určitě pomalejší, než na The Yes Album. Za to se mi ale daleko víc líbí Howeovy vyhrávky. Je to vlastně takový kytarový ohňostroj. Ačkoliv se při poslechu nějak nepřinutím skákat 20 metrů do výšky, tak na mě po poslechu první písně připadne pocit, že to byl fakt velkej nářez. Další Time And a Word v hodně zkrácené podobě je jakoby předehra k Homeworld. Homeworld není vůbec špatná píseň, ale tady teda nic moc. Je to pořád ještě dobré, proti tomu co ještě přijde. Ale Kohroschew hraje celkem dobře, o ostatních ani nemluvě, teda jenom hudba, zpěv je totiž hrozný. Anderson zpívá pořád hezky, ale taky mu to občas ujede. Za to ty ostatní rádoby zpěváci ho podporují úplně strašně.
Perpetual Change je docela slušná, nemá nic, co by oproti studiový verzi vadilo. Střed se trošku rozpadá, ale pánové už jsou taky starší.
Lightning Strikes: co to proboha je? To má být samba? Howe hraje nejistě, celkově je to bez energie, Anderson zpívá docela dobře, ale oni ho v tom zpěvu falešně podporují. The Messenger je ale 2x horší, žadná funcková šupa se nekoná. Refrén je chudý, zpívaný jenom Jonem, kdyby alespoň tady zpívali falešně,tak je to pořád lepší, než když nezpívají vůbec. Ritual je jenom oddechovka a jdeme na And You And I. Konečně nějaká pěkně zahraná muzika. Všichni tady kupodivu zpívají celkem čistě. Kohroschew dohání svým výkonem Wakemana, Squire hraje pěkně na harmoniku, ale hlavně ta nádherná atmosféra, lidi konečně tleskají do rytmu! 2. disk začíná rádoby ploužákem The River. Hrúza hrůzoucí!!! Teď i Anderson zpívá falešně.A vůbec tam chybí ta atmosféra toho klidu. To je jedna z těch nejhorších. Face to Face je jedna z těch průměrných. Nenaštve, nepotěší, ale chybí mi tam ty sbory s tím glissandem, vždyť je to takový prázdný, meli to asi dát na playback:-)
A je tu klavírní intro k Awaken zahrané skvěle, zase jedna píseň, která se povedla.Ty varhany mě vždycky dostanou a tentokrát jsou více slyšet,než normálně. Paráda!
Your Move - I\'ve Seen All Good People: tuto písničku jsem nikdy moc nemusel, takže jí často přeskakuji. Ale co jsem slyšel,tak to celkem šlo. V Cinema má prostor Billy Sherwood a Owner je nejlepší píseň na albu. Skoro bych i řekl,že tu hraje božský Rabin, ale je to Howe. Tahle šupa je ta pravá šupa!To je sakra náboj!!!
No a Roundabout se vzdaluje tomu,co jsme vždycky slýchavali. Bohužel tu schází to bombastické solo, které je tady docela o ničem a hlavně je ta píseň zkrácená. No a to Poslední, teda nevim nevim,ale být to asi nemuselo. Takže asi dám 2 bodíky, jednak za to, že nemám rád živáky od Yes a jednak za to, že mám rád The Ladder a né nějaké asi komické napodobeniny.

» ostatní recenze alba Yes - House Of Yes: Live From House Of Blues
» popis a diskografie skupiny Yes

---

Yes / Relayer

Yes se roku 1974 snazi nahrat album s Rickem Wakemanem,který však skupinu opousti a je pozadan novy klavesak,Svycar Patrick Moraz.Desku,kterou natocili pojmenovali Relayer-stridavejsi,asi kvuli dalsimu odchodu klavesaka,aby mohl byt vystridan novym,anebo definitivni teckou v progrocku,který mel byt vystridan za jinou epochu hudby.Jedna se o nejnadupanejsi album všech dob.Tolik napadu,tolik efektu,zvuku,vymozenosti,a hlavne hracske vykony,které exceluji v cele historii popularni hudby.Moraz ovlada klavesy stejne dobře jako Wakeman,ma ale odlisnou hru co se tyce pojeti.Nemá zbytecne exibicionisticke manyry a dokonale splynul s kapelou.Ale ted k samotnym skladbam:
The Gates Of Delirium:forek zkopirovany s Close To The Edge na zacatku je asi yesovsky vyrobek,je to kvrdlikani všech moznych nastroju v rozdilnych toninach.a nastupuje krasna melodie podbarvena zase tim forkem.Anderson zpiva jak nejlip umi s uzasnym nasazenim.Po cca. 8 minutach Andersonova zpevu prichazi instrumentalni část rozdelena na 3 motivy.V 1.hrajou vsichni a i trosku improvizuji v 2. se nam predstavuje Squire se svou vrazednou basou a 3. ma hardrockovy riff,kde se zase vsichni schazi.Muzika se postupne zpomaluje a zacina část Soon.Pomala,napadita melodie se ale meni na dojimavou az skoro filmovou hudbu.A hlavne se zase vraci Anderson.1.skladba dostava jasnych 5 hvezd.
Sound Chaser:psychedelicka hudba dostava primo nervni a depresivni doraz s uvodnimi bicimi.A je tu Howe,který hraje jako o závod.Vsechny zvuky a akordy jedou v krkolomnem tempu.A do toho si zpiva Anderson skoro az primitivni melodii,která ale zni jako slozita pod dojmem silene sloziteho doprovodu.Howe si jestě strihne jedno solo uprostred skladby,které je zase depresivni a nervni.Nastupuji klavesy a Anderson se ponori do meditativnich 4 versu v pomalem tempu. A zase se to rozjede v 5ctvtecnim taktu,ruzne zmeny rytmu a tempa a zaverecne depresivni hlasy.TA TA TA TADA.To je opravdu sila.Zase palim od boku 5 bodu.
To Be Over:Ta je takova roztomila,zacina jednoduchou kytarkou a pridavaji se ostatní nastroje a Anderson který si vlastne na tomto albu moc nezazpival se ted vyradi.Trosku mi vadi ze v této skladbe jsou 3 motivky které se neustale opakuji.Ale na zaver je to sqele oddechnuti.Takze k této skladbe davam 4 hvezdicky.
Co s toho vypliva,ze je to zase uzasny unikat,který by nemel chybet asi nikomu na světě.Obal je také velmi dobry a doufam,ze toto album se konecne nekdy docka oceneni.

» ostatní recenze alba Yes - Relayer
» popis a diskografie skupiny Yes

---

Yes / The Yes Album

Tak a je tu novy kytarista Steve Howe.Jeden z nejvetsich kytarovych virtuozu vsech dob.Album je vlastne uplne jine nez predesle,urcite zajimavejsi,barevnejsi a urcite zabavnejsi.
Yours Is No Disgrace:zacatek je skvostny,ty udery to je krasa.Je to hricka.Howe je hodne slyset,jsou zde ale i genialni efekty a glissy.Ale i tak je Kaye uz davno pryc.
The Clap:nemam co vytknout,ukazka noveho kytaristy,ktery na to proste umi.Je to Franz Liszt kytary.Nebo spise Nicolo Paganini,ten hral taky vyborne na kytaru mimo housli.
Starship Trooper:zase hricka s napady a efekty.Nedam ale dopustit mimo jine na Würm.To graduje a graduje a zase uticha.Tyhle 3 akordy bych se mohl hrat do nekonecna.
I've Seen All Good People:tady se mi zase libi daleko vice 1.cast skladby,ten rocken roll taky s chuti vydrzim,ale ten popevek je takovy nedomysleny.
A Venture:takovy oddych od toho predesleho.Detektivni a tajuplna music.Na konci se nam naposledy predstavi Tony Kaye a jeho sexty.
Perpetual Change:zajimave akordy a zvuk.Je to vice mene balada,ale ten hudebni napad v prostredku pisne je neprekonatelny.
Kdyz Yes tak tedy YES Album,ze.Takovy styl muziky budeme u Yes slychat cela 70.leta.Davam 4 hvezdicky.A je to kvuli Tonymu,uz mu to nehraje dobre,ale nikdy tohle album nenudi,avsak je pro me takove suche.

» ostatní recenze alba Yes - The Yes Album
» popis a diskografie skupiny Yes

---

Yes / Talk

Po neprilis vydarenem albu Union,kterym jsem ale priznivcem,vydali panove Anderson,Kaye,Rabin,White,Sqiere album Talk,ktere uz opomenulo zvuk 70.let a preslo na moderni,trochu i pocitacovy zvuk.Album je hodne efektni,ruznorode a hlavne nabite energii,proste by se nemelo opomenout,protoze je prekrasne.
The Calling:3 akordy se tajnou po celou skladbu,plno sol a nadherny Andersonuv hlas a zpev.Je trochu dlouha,ale rad to vydrzim.
I Am Waiting:Brian May by si za to mel zadat autorska prava,hodne podobny zacatek jeho hry.Balada s tvrdym hard rockovym stredem zpivanym Rabinem.
Real Love:tak ta je uplne uzasna,tvrda,arogantni.Krasne ubiha,skoda ze je tak kratka:-)
State Of Play:tohle kdyby vydali ted,tak jsou na vrcholu zebricku tak 3 tydny.Pecka nepostrada energii,mam uzasny riff.
Walls:hodne znama collinsovska balada,kde si hlavni misto u mikrofonu bere Rabin.A zpiva nadherne,az mi potom nastup Andersona pripada jako komicky.
Where Will You Be:asi nejslabsi skladba na albu,da se vydrzet.
TALK:tak tohle je nejvetsi klenot poprocku.Krasa.Nemam co vytknout.Porad bych jenom chvalil.
Album je poslednim Rabinovskym pocinem a asi je skoda ze odesel.Jedna se taky o album hodne podcenovane a je to vekla skoda!

» ostatní recenze alba Yes - Talk
» popis a diskografie skupiny Yes

---

Yes / The Ladder

The Ladder(zebrik),pro nas Cechy urcite komicky nazev.Kohroshew a Sherwood doprovazeji stare veterany vynikajicne.Po Open Your Eyes je toto album daleko barevnejsi,cistejsi,napaditejsi.
Homeworld:bez mala 10ti minutova vypalovacka s krasnym melancholickym koncem.Zde chvalim hlavne klavesaka,jak hamondy tak klavir ovlada sqele,ale zase,kde je Wakeman?
It Will Be A Good Day (The River):tak tu mam rad,sladacek na ocisteni duse,co vse se da vmestnat do intervalu velke sekundy-5 minut:-)
Lightning Strikes:je tu Howe!slyset na prvni poslech.Popikova disko-ladena vypalovacka.Vubec nevadi,naopak-je uzasna!
Can I?-navrat k albu Fragile.We Have Heaven.Zajimava hricka,kde se ukazuje Jon jako velky divocak.
Face to Face:tak k tehle supe nemam co dodat,je neprekonatelna,uzasne misto bez nastroju,kde se jen zpiva...
If Only You Knew:Collins by si tohle mel poslechnout,je mu to hodne podobny.Bajecny stred.
To Be Alive:uz se tesim na Finally.je takova podivinska,nevim jestli si delaj srandu nebo to mysli vazne.
Finally:jeee,vzdyt to je Union,ale lepsi,rockovejsi.Mam ji moc rad
The Messenger:funkova paradicka.Pro me nejlepsi na celem albu.
New Language:Varhany jsou tady!Rozkosna pisen se slozitym rytmem.9 minut jsou jenom 3.:-(
Nine Voices:toje prece Holy Lamb z Big Generator.Hezky zaver.
Nu coz,libi se mi jako vsechny jiny dobry alba od Yes.Dedeckove,ale kde berou tu energii?Proste uzasne!Davam 5 bodu.

» ostatní recenze alba Yes - The Ladder
» popis a diskografie skupiny Yes

---

Yes / Fragile

V poradi 4.album Fragile(krehky) prineslo pro me osobne,ale i pro Yes velkou zmenu.Prisel do kapely klavesovy virtuoz Rick Wakeman,ktery nejen obohatil kapelu o spousty novych zvuku a efektu jeho hry,ale take vystridal jiz jakoby zamrzleho Tonyho Kaye.Anderson,Bruford,Howe,Squire,Wakeman-ty mam moc rad,ale White mi taky nevadi.Roger Dean se stal dvornim malirem kapely a je skoda,ze se na nekterych albech neukazal.Vzniklo logo,ktere mam na tricku,tedy zatim se jen rysuje,ale bude...bude.
Roundabout:moje nejoblibenejsi pisen,uzasna kytara na zacatku,basa je neprekonatelna.A Rick se ukazuje v nejlepsim svetle(dnes uz jeho klasicke solo).Na svych 8 minut se mi ale zda kratka.
Cans And Brahms:Ukazka Wakemana-noveho klavesaka,jako u The Yes Album noveho kytaristy.Je skvele nepresna,a nekdy kulha,me jako skoro profesionalniho klaviristy se strasne libi hlavne kvuli te nepresnosti.S nadsazkou reknu,ze tam nejsou skoro 2 noty presne spolu.
We Have Heaven:hricka se sbory a akustickou kytarou,je vlastne cela akusticka.Dobry forek na konci s vrzanim dveri a krokami bezce.
South Side Of The Sky:psychedelicka hudba od Yes je neprekonatelna!Tato pisen to ostatne potvrzuje.Piano ve stredu je genialni napad a vyborne zahrane.Zase je moc kratka,ackoliv ma 8 minut.
Five Percent For Nothing :zase intrumentalka hlavne pro Billa Bruforda.No jo,umel si hrat s rytmem.
Long Distance Runaround:jo,to je vylozene queenovska Killer Queen.Queeni byli zlodeji:-))Ale je to pecka,ktera zni vsak lepsi na koncerte.
The Fish (Schindleria Praematurus):tentokrat se nam ukaze Squire a doprovodi ho Howe.Neurazi,nenadchne.
Mood For A Day:ted zase Howe,jemna balada,ktera ale postrada to co mela The Clap:nadsazku a z casti i virtuozitu.
Heart Of The Sunrise:moc pekna gradujici pisen.Mam ji moc rad i v zivem podani.Vsichni delaji co muzou.
Parada!Yes jsou lepsi a lepsi a bude to jeste lepsi!Davam jasnou petku.A to ze tam jsou ty instrumentalky,tak to mi vubec nevadi,naopak se mi tam moc libi!

» ostatní recenze alba Yes - Fragile
» popis a diskografie skupiny Yes

---

Yes / 90125

Prvni deska,kterou jsem od Yes slysel.Vlastne byla ve hre GTA:Vice city Owner Of A Lonely Heart a tata me upozornil,ze jsou to Yes a ze to mame na pasku.Strcil jsem kazetu do prehravace a cestou do mesta a z mesta jsem ji slysel uz asi 100x!enialni album,pripominajici mi mou 2.nejoblibenejsi(byvala 1.)skupinu Queen.Album jsem si proste zamiloval a nedam na nej dopustit.
Owner Of A Lonely Heart:uzasny zvuk bicich a kytar.Rabin to umi stejne dobre na kytaru jako Brian May.Naprosto stupidni figura,ale co se do ni da narvat,to umeli jenom Yes.Anderson zpiva ciste a jako vzdy naivne.Kaye se obcas ohlasi nejakou znelkou,Squire si porad hraje svoje A+H+C+D+D+G+G,Rabin ho v tom nekdy podpori a pak si vystrihne uzasne solo v akordech.White hraje stejny rytmus skoro porad,ale pak tam hodi necekany brejk a clovek to neceka,uplne z rytmu ven.BOMBA!
Hold On:to mistecko s tou zmenou rytmu,tak na to cekam vzdy,kdyz toto album posloucham.Skvely stred se sbory.Fantasticka souznelost dvou hlavnich temat,ktere jdou soucasne.
It Can Happen:roztomila hricka s jednoduchou figurou a milou basou klouzajici po krku.Echa v reprize jsou nedocenena,snad uz jenom Queeni meli lepsi.Dramitectejsi mista se dokonale hodi mezi vesele tema.
Changes:Rabin umi i zpivat,ale jak!Hodne se podoba Andersonovi,ale kdyz se to clovek dovi,ze to Jon neni,tak si rekne,ze zil v docela roztomilym omylu.
Rytmus je hodne zajimavy a ne kazdy ho dokaze zahrat nebo zazpivat tak jak ma byt.Zase se dve odlisna temata kloubi do sebe ,aniz by to clovek poznal.Famozni refren.
Cinema:perlicka,ktera jen tak nahodou dostala Grammy.A pri tom je uzasna i jako predehra k
Leave It:Sbory,vokaly,presne rany bicich,energie,pohoda,napeti,to vse je Leave It,nejlepsi skladba na albu.
Our Song:no jo,80.leta jsou tady.Nemam moc co chvalit,akorat krasny zacatek,jinak docela jednoducha pisen.Da se ale s chuti prezit.
City Of Love:rockova perlicka,s rabinovskymi soly.Drsna,prisna,arogantni.Proste uzasna.
Hearts:naivni,ale vlastne docela tezka nazivo zahrat.Ma neco do sebe,rika,ze uz album konci,ze je po vsem.Stridani s vokaly Rabina a Andersona.Je paradni.
Nu coz,jasna petka.Nejsou to Yes,takovy jaky byli,ale Yes to jsou.At si rika kdo chce co chce.At zneuznavaji Rabina,to je mi jedno.Ale neni muzika Yesacka a neYesacka,je muzika dobra a spatna.A tohle je kua dost dobra muzika.A otazka doby?To co delali Queeni v 80.letech,to Yes museli delat taky,a svete div se,1.track vylit na 1.pricku v USA.Queeni nebyli tak dobri kompozicne,ale zase to zachranoval Mercury.Yes meli proste vse!Tyhle dve skupiny srovnavam jen kdyz mluvim o 90125 a o Talk.V tech albech si jsou dost podobni,ale Yes jsou lepsi.

» ostatní recenze alba Yes - 90125
» popis a diskografie skupiny Yes

---

Yes / Going for the One

Yes se sesli po 3lete pauze ve Svycarsku,aby se pokusili nahrat album,ktere by bylo hudebne prijatelnejsi i hudebnim laikum.Album je to skvele,nepostrada energii,napeti,vzdusnost,
monumentalnost a hudebni napady.Ani jiny zkreslenejsi zvuk mi vubec nevadi.
Going For The One:uzasna vypalovacka s uzasnymi napady-harmonicke zmeny,basa,kytara,klavesy,sqely rytmus bicich,snad i varhany a do toho zpiva sve emoce Anderson.Nejlepsi je zacatek reprizy.
Turn Of The Century:napadita,uhlazena balada,ktera si hraje se zvukama klaviru a kytary.Zpevak zpiva nadpozemsky klidne a ciste bez jakehokoli vibrata.Neprijde mi dlouha,ale nekdy mi ten pocit nastane.
Parallels:tichy uvod predehraje monumentalnimu nastupu varhan.Supa,ktera nema konkurenci v napadu ani v hudebnich fórech.Zpivaji tam snad vsichni clenove Yes.
Wonderous Stories:jemna,ale ne zasadni na tomto albu.Hudebne je i jednoducha.
Awaken:Paradni artrockova kompozice.Klavirni intro zahrane virtuozne a pak vsechny ty efekty zvuku,vokalu,kytar.Vse ubyva neuprosnym tempem,15 minut se mi zda jako 3 minuty.Zajimave pojaty stred,neni nudny kdyz ma na to clovek cas,a pak zase repriza,ktera se splha do nebeskych vysin.Vzdy mi beha mraz po zadech.
Genialni album,ktere mi s Tormatem vychazi jako nevyvazene dvojalbum.Nevyvazene stylem a pojetim.Obal neni bohuzel malovan Deanem,ale i tak si muj obdiv zaslouzi.Palim rovou 5 od boku.

» ostatní recenze alba Yes - Going for the One
» popis a diskografie skupiny Yes

---

Yes / Tormato

Tormato!-skqele album,co proti mu porad mate,vsichni hrajou jako o zavod uplne nejvirtuozneji,jako vsude kde je Howe a Wakeman.Oba ukazuji ze je to naramne bavi,ale i ostatni to muselo bavit-proste nejzabavnejsi a jedno z nejenergictejsich alb vubec.
Future Times/Rejoice:chytlavy a velmi zabavny motiv tuto skladbu otevira a vsichni kouzli ze vsema nastrojema a hrajou si jako male deti.
Dont Kill The Whale:beatlesovsky pocata skladba s ekologickym textem.Nepotesi,neurazi.Chvalim nejvic basaka
Madrigal:cembalo pod prstama Wakemana se chveje a pridava se Anderson s chytlavou baladickou melodii,pekna vycpavka alba.
Release,Release:rockova supa se sqelyma efektnima solama Howea,Whitea,Wakemana,Squiera a Anderson taky dela divy.
Arraving UFO:bomba klavesy a nadherna basa s krasnym Andersonovskym vokalem.Optimisticka skladba.
Circus of Heaven:Squire zacina hezouckou basou a dava prednost Andersonovi,ktery naivne a optimisticky zpiva za doprovodu zpevu ostatnich clenu kapely.
Onward:pro me nejslabsi na tomto albu,ale da se v klidu prezit,je takova rozvlekla a docela jednoducha.
On The Silent Wings of Freedom:lahudka s Wakemanovym solem na konci.Genialni stred s gradaci.
To(r)mato je slovni hricka kvuli nepeknemu obalu.Deska se mela jmenovat Tor,ale Wakemanovi se obal nelibil,a tak po nem mrsknul rajce.Takze Tormato.Obal proto nehodnotim,protoze to je sranda,ktera ale mela jit vic na povrch.
Deska je to bombasticka,a po Going...je to pecka,ze se vubec na toto odvazili.Dam pet,ale z minusem za to,ze deska je takova zvukove sucha,Wakeman mel pridat vic zvuků a efektů.A Howe ho mel podporit.

» ostatní recenze alba Yes - Tormato
» popis a diskografie skupiny Yes

---

Yes / Big Generator

Stejna sestava jako na 90125!Co to asi bude?Uplny pop,uplna komerce?Ba ne,Rabin jakoby prevzal vedeni skupiny a pousti se do nebeskych vysin.Jak kytara tak zpev mu jdou na jednicku!Anderson zvlada vokaly uplne skvele-napr.Final Eyes zpiva tak naivne,az je to dokonale a neumim si to s nikym jinym predstavit.Squire ovlada basu jako zavazovani tkanicek u svych bot.Avsak chybi tam ty dunici basove vyhravky,ale nevadi mi to,protoze je to Squire.White je stale stejny,nic se nemeni,stale prumerny bicista.A Kaye to trosku kazi,zadna technika ani napaditost,je proste out.
Rhythm Of Love:skvela popove ladena vypalovacka,dobre se posloucha v diskmanovi.Chvalim hlavne zvuk.
Big Generator:ostre rezane rify a uvodni vokaly,parada!
Shoot High Aim Low:hymna 80.let, napeti,trpelivost,povznesenost,pomala ale zasadni na tomto albu
Almost Like Love:vypalovacka,ale asi nejslabsi na albu.Skvele zeste,ale napad skladby je jednoduchy-za to mi ale nevadi
Final Eyes:krasny Andersonuv vokal a Rabinovske kytary,pripominajici Howea.Popovy popevek je uzasny,konec je ale dlouhy.
I´m Running:pecka v rytmu samby,krasnych 7 minut,narez.
Holy Lamb:neuveritelne gradujici skladba,naivni a krasny konec tohoto poprockoveho alba.
Jo,je to album,pro laiky,ale profici to taky vydrzi:-)Davam 5 hvezdicek za kompozice,ale za obal a interpretaci dam 3.Takze 4 hvezdy!

» ostatní recenze alba Yes - Big Generator
» popis a diskografie skupiny Yes

---