Reakce na recenzi:

EasyRocker - @ 02.09.2005

Velmi strukturovaná, komplikovaná a možná nejméně přístupná deska Yes, poznamenaná neúčastí Ricka Wakemana za klávesami. Ne že by snad Patrick Moraz zaostával v umění na bílých klapkách, ale přece jen vám mohou občas Wakemanovy typické melodické motivy a linky chybět. Musím na druhou stranu ale uznat, že Moraz nemálo obohatil hned první velkoskladbu Gates of Delirium, kde se skutečně můžete do sytosti nabažit mnoha nových zvuků a syntezátorových ploch. Výborná skladba, i když místy krajně komplikovaná i na poměry takové kapely, jakou jsou Yes, gradující ve středu a pozvolna melancholicky utichající. Dvojnásob má slova o komplikovanosti platí o druhé Sound Chaser, hráčsky sice brilantní záležitosti, nicméně na poslech značně překombinované - desku jsem slyšel mnoho a mnohokrát a do téhle skladby jsem pořád ještě zcela nepronikl... obsahuje sice i klasické melodické střípky Yes, ale spíše dominují poněkud ubíjející zběsilé souboje kláves a kytary a neméně zběsilé rytmické kotrmelce. To poslední To Be Over je úplně jiný příběh - posmutnělá melodie, čitelnost, melancholie...skladba jakoby předvedená úplně z jiného konce. Co říci na závěr... hráčsky brilantní deska, která vás ale v některých pasážích svou zběsilostí doslova odrazuje od dalšího poslechu. Tři hvězdičky je trochu málo, spíše bych to viděl někde mezi 3 a 4, protože album má přece jen stále dost a dost geniálních momentů.