Uriah Heep / Demons And Wizards (1972)

Klasika. Klasika a nezbytnost pro každého, kdo chce skutečně znát UH. Možná i tady by mohlo moje hodnocení končit, ale přesto se ještě pokusím.

Demons and Wizards (dále DaW) vycházejí v březnu 1972. Jak píše Ken Hensley, album vzniklo v přestávce mezi americkým a evropským turné skupiny. Poprvé se zde na bubenickém postu objevuje Lee Kerslake, který zůstává ve skupině dodnes (krom své, necelý rok trvající, absence při natáčení desky Conquest, kde byl nahrazen Chrisem Sladem). Ten se krom precizní hry na bicí ve skupině okamžitě zapojuje i do skládání a na DaW je jako spoluautor připsán u tří skladeb. Zároveň odchází zakládající člen UH, basový kytarista Paul Newton, který je na krátkou dobu pouhých tří měsíců nahrazen Markem Clarkem (ten se skupinou nenatočil žádnou desku, pouze je jako spoluautor s Kenem Hensleyem připsán u skladby The Wizard z této desky) a po něm je přijat Gary Thain, kterého můžete slyšet právě na DaW.

Zbytek sestavy UH je klasický (Box, Byron, Hensley) a deska je první skutečně obrovský úspěch skupiny i co se týká prodeje. Po jejím vydání se během krátké doby z UH stávají skutečné superhvězdy. A není se čemu divit - věci jako The Wizard, Circle of Hands, Rainbow Demon nebo The Spell jsou skutečně prvotřídní a zvuk a styl UH se teprve tady v plné síle rozvíjí do toho, čemu se dnes říká klasický zvuk Uriah Heep. A to jsem ještě nezmínil velký hit Easy Livin? dodnes hraný na živých vystoupeních.

Mimo samotné kvality desky je vše umocněno ?snovým? obalem známého výtvarníka Rogera Deana (známého více spoluprací na obalech skupiny Yes a později Asia), který pro skupinu vytvořil ještě obal na další vynikající album The Magician?s Birthday. Zajímavé je, že se skupinou poté znovu spolupracoval až v polovině 90. let na obalu desky Sea Of Light, která po chudých letech vrátila UH znovu mezi skupiny, se kterými je nutno ještě počítat. Že by to všechno bylo těmi obaly ? :-))

A je tady závěr a shrnutí toho, co jsem napsal. DaW patří do zlatého období UH, které počíná deskou Salisbury (1971) a končí deskou Sweet Freedom (1973). Období charakteristického obrovským množstvím kvalitních věcí vyprodukovaných během pouhých tří let. A jejich vrcholem je pro mne (a to zdůrazňuji, vkus každého z nás se přece jen může lišit) právě tato a následující deska (The Magician?s Birthday).

Váhal jsem, zda dát plný počet bodů, ale nemohu jinak. Končím tak, jak jsem začal. Demons and Wizards je zásadní album v tvorbě UH. Pro každého nezbytná klasika !!

» ostatní recenze alba Uriah Heep - Demons And Wizards
» popis a diskografie skupiny Uriah Heep