Judas Priest / Defenders of the Faith (1984)

Druhá "půlka" vrcholu kapely. Nejepičtější a kytarově nejpropracovanější deska. Přesto je podle mě o krůček za svým předchůdcem. Halfordův zpěv už není tak promakaný, variabilní a energický jako na sceaming for vengeance, prostě zpívá jinak a zase skvěle! Z hlediska kytar je tato deska naprostá špička v diskografii kapely, to co tady předvádějí K.K. s Tiptonem se jen tak nevidí a hlavně neslyší:) Když si takhle se takhle v hlavě "prohrábnu" celou diskografii, je mi jasné, že toto je z tohoto hlediska jasná jednička. Mám i následující booklet z longbeach a "štěkající" Glennovu kytaru v živě hraném sólu v Jawbreakerovi prostě miluju:) Ale abych stále jen nechválil, trošku mě tu mrzí slabší rytmika, i když chápu, že je to ústupek větší epičnosti a "bombastičnosti" alba. Největší hit Jawbreaker, nejlepší sólo Rock hard, ride free, nejoblíbenější skladba Some heads are gonna roll. I když jak jsem již uvedl o krůčíneček zaostává za předchozí deskou, dávám přesto jasných 5:)

» ostatní recenze alba Judas Priest - Defenders of the Faith
» popis a diskografie skupiny Judas Priest