Led Zeppelin - Knebworth ’79 (DVD) (2005)

Záznam z festivalu v Knebworthu je jakýmsi zakončením pomyslné trilogie tří kompletních záznamů. Tehdy se Led Zeppelin vrátili po odmlce, způsobené úmrtím Plantova syna, s albem In Through the Out Door. Ať už je můj názor na album jakýkoliv, vedlo si dobře v prodejnosti a tak byl čas si zahrát zas na živo. A teď pořádně ve velkém! Žádná šňůra po Anglii, ale festival obřích rozměrů, konaný 4. a 11. srpna, roku 1979. Údajně navštívilo tyto dva večery více jak čtvrt milionu lidí. Čtvrt milionu šťastlivců, kterým se poštěstilo vidět Led Zeppelin v původní sestavě, které se chýlil čas ke konci a Bonzo již měl před sebou rok života.
"A páni suchárci přišli na podium, to bude asi nějaký čajíček..." zmátlo mne jejich oblečení, zastřižené a upravené vlasy. To bude zívačka...závěrečný díl oné trilogie je tolik nadupaný a otevírat pusu sice budu, ale to mi bude jen padat dolní čelist a to celé tři hodiny! Koncert je mnohem více zaměřený na písně, rezignovali na nějaké exhibice, delší improvizace a sóla a přesto, naplnili setlist samou klasikou. Taky mají z čeho vybírat a já osobně bych měl problém vybrat setlist jen o délce 180min. Při vybírání skladeb sáhli i párkrát hluboko do minulosti a vytáhli málohrané skladby, čímž moc potěšili. Hned např. Celebration Day po klasické úvodní rychlovce Song Remains... Black Dog směle odzpívá stotisícový sbor a Nobody's Fault But Mine, Over The Hills And Far Away a Misty Mountain Hop rozjíždějí dál hardrockovou jízdu. Tak pokračuje koncert až do konce. Neprotahují sóla, příliš neimprovizují a tímpádem dojde na více kousků a koncert má větší spád než záznam z roku 1977. Dojde i na ochutnávky z nového alba. "Rokenrolofka" Hot Dog a pompézní In the Evening. Skladby nikdy nebyli mými oblíbenými, a i na koncertě se lehce ztrácí vedle legendárnich klenotů jako jsou Rain Song, Kashmir, Achilles, Stairway to Heaven, No Quarter...
Po dvou a půl hodinách skupina odchází, aby se po bouřlivých a nekonečných ovací ještě vrátila na Rock and Roll, Whole Lotta Love a na opravdovou třešínku, kterou skoro deset let nehráli, Comunication Breakdown.
Ze všech tří záznamů má Knebworth nejlepší kvalitu obrazu i zvuku, a tak si mohu opravdu vychutnat onen dlouhý večer, přesto tak krátký večer. Tyhle tři koncerty nádherně mapují Led Zeppelin na vrcholu a jejich změnu během čtyř let, kdy se toho tolik událo, co mělo i jistý vliv na koncerty i na hudbu samotnou, ale v každém případě neovlivnilo absolutní výkony členů skupiny, kteří jsou v každém případě sebejistí a energičtí a je jedno jestli vystupují v nažehlených kalhotách nebo zvonáčích, hudba je stále to hlavní a v podobě Led Zeppelin nepřekonatelná.
reagovat

moonySK @ 17.01.2011 09:17:37
Neviem neviem Miguel, ale Knebworth na mňa pôsobí strašne čudným dojmom. Všetci sú tam takí uhladení v košielkach, nerobia veľmi kvalitnú Zeppelinovskú show. Piesne sú však dobre zahraté (až na pár výnimiek). A trošku si to pokafral - Communication Breakdown hrali aj v na turné s Physical Graffiti.

miguel7 @ 17.01.2011 11:13:06
moonySK: s Comunication Breakdown máš pravdu, ověřil jsem si to...zkrátka chybka se vloudila. No a jinak píšeš to samé jako já...na pohled uhlazení, písně ale perfektně zahrané až na vyjímky, ale show je to excelentní! Dej bůh dneska takové koncerty aby byly!