Angel - Angel (1975)

Na Angel jsem narazil při poslechu druhé sólovky Gregga Giuffrii a příjemné překvapení bylo na světě. Postupně jsem doplnil DGF včetně čtyři roky staré Risen (ta se jim po letech povedlo) a čekám na novinku.
K debutní desce musím říct, že si ji ze sbírky Angel pouštím nejčastěji, zvláště kvůli úvodní Tower, kterou často Angel používají jako bonus. Ovšem celá deska je svižné rockové dílko, které čas moc nepoznamenal, určitě z celé DGF jednoznačně vyčnívá, takže ty 4* rozhodně odpovídají.

reagovat

S debutovým, stejnojmenným albem americké kapely Angel, jsem se poprvé seznámil někdy na přelomu let 1977/78 ve formě nahrávky na magnetofonovém pásku.

O kapele jsem něměl nejmenších informací. Kde je, tehdy, taky brát (Vlček jim ve slovníku věnoval cca čtyři, nepříliš vypovídající, řádky) a tak jsem byl postaven pouze před samotnou hudbu pětice začínajících, mladých muzikantů.

Nad Angel drželi ochrannou ruku Kiss (konkrétně Gene Simmons) a právě oni je doporučili své mateřské firmě Casablanca. Ta pojala Angel jako jakýsi protipól k těmto zamaskovaným "zlým" mužům v černém a stylizovala Angel do přijatelnější a pompéznější polohy, prezentované, jak se na anděly hodí, zásadně v bílé barvě.

Angel stavěli na třech základních pilířích své tvorby : vysokém, výrazně čistém a jistém hlasu Franka DiMineho, pompézních klávesách Gregga Giuffrii a ostré, riffové kytaře Punky Meadowse.

Debutní deska přináší celkem osm skladeb na sympatické ploše třicetisedmi minut. Kromě základního obsazení se často objevují i smyčcové podkresy, piáno, clavinet, mellotron, nebo flétny.

Album začíná asi nejvýraznější skladbou celého alba a kvalitativně nejvýraznějším hitem kapely vůbec, sedmiminutovou kompozicí "Tower", uvozenou klávesovým intrem, ostrou kytarou a jistým DiMineho zpěvem, přecházejícím, ve výrazně pompézním refrénu, do zajímavých výšek. I když podobnou hudbu již mnoho let moc často neposlouchám, patří "Tower" stále do mé soukromé TOP 20 rockových písní všech dob.
Album ale nenabízí pouze jeden hit, ale různorodou
směs zajímavých hard rockových písní s výraznými vlivy pompézního rocku a glam rockovými proprietami.

Je libo pomalejší, melodické věci, s dominantním zpěvem ? Potom sáhněte po "Long Time", nebo "Mariner".
Zachtělo se Vám klasického Rock´n´Rollu a hybného tempa ? Určitě budete spokojeni s "Rock And Rollers" a "On & On".
Dostali jste chuť na dramatičtější skladby s výraznou, tvrdou kytarou a spolehlivě šlapající rytmikou ? Určitě Vás uspokojí "Broken Dreams" a "Sunday Morning".
Závěrečná miniatura "Angel (Theme)" potom všchny emoce zklidní v příjemné, na smyčcích založené, melodii.

V roce 1975 vyšly zásadnější a pro rockovou hudbu důležitější desky, než debut Angel, ale já mám toto album stále hodně rád a i když podobné hudbě už neholduji, zůstane to tak napořád.

Silné a zasloužené 4 hvězdičky, neboť s Angel to půjde, na dalších nahrávkách, výrazně z kopce.
reagovat

pito63 @ 14.01.2013 18:42:10
Neodolal som a na otestovanie si pustil 3 skladby na YouTube. Ten "Tower" ma celkom zaujal.
Libor, vďaka za profil Angel i následné recenzie!