Simeon Soul Charger - Harmony Square (2012)

Jestliže Simeon Soul Charger na svém albu „Meet Me in the Afterlife“ dosáhli svého autorského vrcholu, následující řadovka jejich místo na výsluní pouze zpečetila. „Harmony Square“ je hravá, instrumentálně vyšperkovaná a co je hlavní – účelně čerpá z odkazu prog a pomp rocku 70. let.

Simeon Soul Charger je mírně řečeno podivná parta muzikantů. Kapela původem z amerického Ohia (ovšem dnes sídlící v Německu) se silně inspiruje kapelou Queen a na tomto albu je zmíněný vliv ještě mnohem citelnější než na jeho předchůdci. Ať už jde o využití klavírních podkladů, pompézních vícehlasů nebo zvuk kytary Ricka Phillipse (stejně jako jeho styl hry), všechno jako by bylo poctou této britské legendě. Kromě toho si však Simeoni stále drží osobitý rukopis a důsledně využívají potenciál hlasu Aarona Brookse. Velmi zajímavé je zde i využití cella a jeho propojení s tvrdě kytarovou muzikou. Kevin Bjerre se většinou nehrně příliš dopředu, ale přesto je jeho vliv na nahrávce dobře slyšitelný.

Album působí jako dobře svázaný celek a skladby mezi sebou pojí jednotný koncept, což samozřejmě kvituji. Jako špatný krok však hodnotím překročení „vinylové“ stopáže – „Harmony Square“ trvá více než hodinu a jeho soustředěný poslech tak může být až únavný. Co však tento malý zápor dorovnává, je rozmanitost skladeb a také fakt, že Simeon Soul Charger nevaří z vody. Opravdu mají dostatek nápadů i pro naplnění tak širokého prostoru.

Ze skladeb mě velmi zaujala „What a Beastly Boy“, která místy čerpá z death metalu (!) a jednoznačně z alba vybočuje, přestože je i v ní stále přítomna nálada alba. Simeon Soul Charger se zde pořádně vyřádili a nebáli se experimentovat ani s psychedelickými zvuky. Celkově se dá říct, že druhá polovina alba je experimentálnější a posluchačsky zajímavější. Některé kousky dokonce nezapřou inspiraci u barrettovských Pink Floyd. Jako velmi zajímavá se mi jeví i „The Devil's Rhapsody“, opravdu tak trochu „ujetá“ záležitost s ďábelským navrstvením stop. Toto jsou Simeon Soul Charger! Půjde vám z toho hlava kolem. V jednotlivých albových zásecích je spousta zvratů, nepravidelných rytmů a čistě progrockových postupů – nechci si ani domýšlet, kolik času padlo na přípravy této desky. „Harmony Square“ je deska tak neuvěřitelně bohatě proaranžovaná a domyšlená do nejmenšího detailu, že se dá jen těžko věřit poměrně nevelké popularitě kapely. Simeon Soul Charger bohužel nejsou doceněni a jejich vynikající hudba tak má jen velmi malý okruh posluchačů.

Americká pětice stvořila další výjimečné album, které v mých očích sice nepřekoná jeho předchůdce („Meet Me in the Afterlife“ bylo opravdovým zjevením), ale obratně využívá již nabytých zkušeností a přináší vynikající kolekci vzájemně se doplňujících skladeb. Deska je opravdu perfektně promyšlená a každý prvek má zde své pevné a nezaměnitelné místo. Stejně tak mají Simeon Soul Charger své pevné a nezaměnitelné místo v mé hudební knihovně i v mém hudbymilovném srdci.
reagovat