A Perfect Circle - Emotive (2004)

eMOTIVe je album coververzí se zřetelným politickým laděním. Vzniklo v těsném závěsu za předcházející deskou - vyšlo méně než rok po Thirteenth Step, a to ve chvíli, kdy už bylo jasné, že projekt půjde na čas k ledu. Keenan byl silně vytížený v Tool a Howerdel chtěl zkusit dělat hudbu víc na svoje vlastní triko. A Perfect Circle se dali znovu dohromady pro koncertování v roce 2010, kde také poprvé došlo na živé provedení větší části skladeb z třetího řadového alba.

Vydání bylo načasováno k datu amerických prezidentských voleb a časový tlak zde dal pojmu kreativita specifický rozměr. Skupina nebyla jednotná ohledně toho, jak moc politická má deska být (kritikem George Bushe byl především Keenan) nebo nakolik půjde o vlastní tvorbu - zvítězil koncept coververzí, ovšem v několika případech se pouze použitím cizího textu za cover "převlékla" původní autorská dema. Řada skladeb je tak sotva k poznání. Tématem alba je pak spíš míra osobní angažovanosti ve veřejných záležitostech, obecnější otázky fungování společnosti, moci atd.

Dalším důvodem rozkolů ve skupině byl odlišný vývoj hudebních představ. Keenan čím dál víc tíhnul k elektronické hudbě (už za tři roky vystrčí růžky jeho další projekt Puscifer), zatímco Howerdel se stále cítil doma v rockových vodách, do kterých následně vplul se svou vlastní kapelou Ashes Divide. Vztahy mezi nimi ale byly stále přátelské a Keenan Howerdela sám povzbuzoval, aby se na eMOTIVe zapojil i jako hlavní zpěvák, což bylo něco nového.

Jednou z nejrockovějších a také nejlepších položek je skladba Passive. Ta vznikla původně z plánů na spolupráci mezi M. J. Keenanem a Trentem Reznorem už někdy po roce 2000, pánům se ale nikdy nepodařilo sladit diáře a smluvní závazky, takže Keenan k nepříliš velké Reznorově libosti skladbu využil na prvním turné A Perfect Circle, jelikož kapela tehdy krom materiálu z alba Mer de Noms neměla co hrát. V roce 2005 se tento hitový singl objevil v soundtracku k filmu Constantine - záběry ze snímku jsou použity i v oficiálním videoklipu.

Řada dalších skladeb působí trochu nedotaženým dojmem, jako by v nich něco chybělo - třeba víc kytar. Musím ale uznat, že i s prapodivnou kombinací dusotu, chrastění a kvílení (bicí, syntezátor a dva saxofony) v takové Counting Bodies Like Sheep To The Rhythm Of The War Drums, která částečně navazuje na skladbu Pet z předchozí desky, nadělají A Perfect Circle dost parády. A některé další kusy mají taky své kouzlo, i když u nich zároveň nevěřícně kroutím hlavou. Například What's Going On, původně z repertoáru Marvina Gaye, která dostala hrubou rytmickou výztuhu a vznesla se v ní za podpory éterické syntetiky do stavu beztíže, jaký zažívají nejspíš návštěvníci tanečních klubů.

Vlastně je album po hudební stránce vcelku vynalézavé, i když většinou pracuje s principem kontrastu - s People Are People (Depeche Mode) je zacházeno rockově, i když se neobejde ani bez elektronického pípání evokujícího dětskou hračku, zatímco When The Levee Breaks, kterou proslavili Led Zeppelin, tone v ambientním oparu. Lennonova Imagine je zase zpívaná Keenanovým kroutivým způsobem za podpory barově znějícího piana a dramatických smyčců.

Po prvním ochutnání před pár týdny jsem eMOTIVe zase rychle vyplivla a vrátila jsem se k němu hlavně proto, abych mohla pokročit k následující, zatím poslední řadové položce, jelikož mě nad zatím nehraným CD už řádně svrbí prsty. Musím ale uznat, že deska má svou sílu a hypnotickou, podmanivou atmosféru. V diskografii A Perfect Circle jde o slabší položku, ale není to žádný průšvih. Kdybych psala ještě chvíli, možná bych nakonec sama sebe přesvědčila, že je to na čtyři hvězdičky, ale zůstanu u tří.
reagovat

stargazer @ 15.05.2023 15:38:59
jsem totální neználek. Z těch cover verzí jsem poznal jen Lennonovu Imagine. Schválně jsem nestudoval dopředu tracklist, abych se nijak neovlivńoval. Ani ty Depešáky jsem nepoznal. V době poslechu.... ono bylo časně ráno a k tomu ještě pondělí, to není zrovna doba, kdy jsem tak nějak v kondici. Tebou recenzovanou desku APC před touhle jsem projel dvakrát a dodávám - dobré, i když to není zrovna moje kávička.

Judith @ 15.05.2023 22:45:20
Po prvním poslechu jsem na tom byla úplně stejně. Ony jsou to dost zvláštní cover verze, jak píšu. Pro mě je u nich absolutní zjevení debut, kde měl vlastně hudbu kompletně složenou Howerdel a Keenan si až v pokročilé fázi přípravy alba vzal na starost texty a zpěv. Což udělal skvěle, pozdvihl skladby o patro výš, vtiskl celému albu tvář, ale pak začali hledat model společného skládání a výsledky byly čím dál víc rozpačité.