Cale, John - POPtical Illusion (2024)

Tohle album mě rozjařuje. Určitě je proti loňskému Mercy optimističtější, ale vlastně mě rozjařuje jeho samotná existence. Už předešlá deska byla pro fanoušky tohoto svébytnéhu umělce trochu navíc, neočekávaný pozdní dodatek k velmi bohaté diskografii. Cale tam ze sebe vydal všechno, emocionálně šel až na dřeň. Tíživé myšlenky, zřetelný pěvecký výraz, zásadní témata. Byla by to velmi důstojná tečka - jenže konec se jaksi ne a ne dostavit. V očištěném a vyprázdněném vnitřním prostoru vytryskl nový pramen.

Není to až tak přímočaré, ovšem. Na POPtical Illusion je znát únava, tíha dlouhých let, na druhou stranu Mercy určitě nebylo jen čistě depresivní. Přesto se nálada obou alb opravdu liší jako noc a den. Hudebně mají společného hodně, zejména volnější stavbu skladeb a převažující elektronické instrumenty. Proti vláčně hloubavému Mercy je POPtical Illusion ráznější, rytmičtější. V pozadí obvykle běží výrazný pravidelný sampl, takže zpěv působí melodičtěji, plynuleji proti naléhavosti dramatických odmlk. Texty se převážně vracejí do mládí skrze drobné, letmo nahozené příběhy.

Slovní hříčka op (optický) / pop byla populární už v šedesátých letech, oba pojmy mají své místo v dějinách výtvarné kultury. Částečně to reflektuje i obal, který svou pastelovou barevností připomíná Warholovy sériové portréty Marilyn Monroe, u většiny skladeb je navíc velmi snadné představit si nějaký ten geometrický terčík, z nějž přechází zrak. Hudba umí zamotat hlavu, trochu jako bláznivé kroužení prostorem z přebytků bujnosti. Může měnit vnímání, ale jen v náznaku, hravě, s lehkostí.

Album mě nezasáhlo tak hluboce jako Mercy, ale poslouchám ho opakovaně a s chutí.

loutkář Cvak @ 08.08.2024 16:04:28
Díky za recenzi! Takhle nějak jsem si to představoval, díky Mercy jsi Calea objevila a cokoliv dalšího – třebaže se ti i to může/bude líbit – už nebude mít ten prvotní efekt. (Už před časem jsem napsal delší, dlouhou! odpověď, ale zapomněl uložit, teď jsem to našel v mobilu, ale vlastně není třeba.) Takže: díky za recenzi!

Judith @ 08.08.2024 16:39:09
Rozhodně nemohu souhlasit, že není třeba. Vyřiď svému mobilu, ať nedělá drahoty a laskavě text nava... vloží. Taky mě zajímá, jestli už sis našel cestu ke všem skladbám na albu? ;-)

loutkář Cvak @ 20.08.2024 13:37:27
Ne, k té jedné jsem si cestu pořád nenašel. Jestli to zahraje při koncertu – a já u toho budu – okamžitě opouštím sál. Nebo ne, co já vím :-)

Nic přínosného, nicméně:

(...) Kvůli nešťastným formulacím v rozhovorech a tiskových zprávách hodně lidí omílá informaci, že alba Mercy a POPtical Illusion vznikla souběžně nebo přinejmenším obě za covidové izolace. Základ Mercy byl hotový někdy v roce 2016, ty písně jsou reakcí na tehdejší problémy, mnohé z nich už tehdy zazněly při koncertech (což si každý může snadno ověřit). Mercy vzor 2016 by jistě znělo jinak, ale pořád by to bylo tohle album. Cale se pak roky zabýval maličkostmi (až malichernostmi), díky kterým se nám ale výsledek tak moc líbí.

POPtical Illusion je čistě covidová záležitost, stejně jako alba příští: tedy za covidu to začalo a nyní stále pokračuje (jaká škoda, že to nepřišlo třeba před patnácti lety, kdy si vybudoval vlastní studio!).

Cale je člověk, který za svou šedesátiletou kariéru neudělal dvě stejná alba, ale říkám si, že to aktuální a to příští (protože bude) si budou podobná nejvíc. Bude mi to vadit? Nemyslím si. Tohle mě baví. (Na druhou stranu, ty čtyři bonusy sice zjevně pochází ze stejné doby, ale zároveň se na tuhle desku nehodí – takže si dokážu představit, že ta další bude mít zas jinou atmosféru.)

Dál: tohle už zaznělo jinde na internetu, ale je dobré zopakovat: hudebně je to album k posluchači jistě přívětivější, poslouchá se snadněji, ale když se člověk trochu víc ponoří do textů... no, Cale byl sice zavřený ve studiu, ale měl výhled na ulici – americkou obzvlášť, ale nejen. A v jeho hlavě není moc prostoru pro minulost (ne, k Davies and Wales jsem si cestu nenašel).

Judith @ 20.08.2024 21:08:42
Na Mercy je znát, že vznikalo a zrálo dlouho. Z aktuální desky má pro mě největší potenciál brzy se oposlouchat Shark-Shark, připadá mi dost repetitivní. Viděla jsem rozpis evropského turné, hádám budeš mít příležitost ověřit svou reakci naživo :-)