Scofield, John - Groove Elation (1995)

Po parádním předchozím albu s Patem Methenym, John pokračuje ve své plodné a hlavně kvalitní krasojízdě. Deska Groove Elation patří do skupiny Scofieldovy top ten alb. Je zde poměrně dost zajímavých hudebních momentů a detailů, které si mě získaly na svoji stranu. Začnu u bicích. Bubeník Idaris Muhammad hraje více v bluesových rytmech. Bicí vyšperkoval k dokonalosti pekusionista Don Alias. Perkuse jsou často přeslechnuty, ale právě ony sypou na ten koláč, zvaný rytmika, ten pověstný cukr. Kontrabas vede naprosto dokonale Dennis Irwing. Na tomto podkladé je vystavěna hra dalšího skvělého hrácě na klaávesy - Larryho Goldingse. Borec hraje převážně na Hammond organ, ale taky zapojí i piáno, které ovšem nemá nijak velký vliv na celkový zvuk. Scofield si na Groove Elation pozval docela slušnou dechařskou základnu. Každý nástroj má své místo ve stereo prostoru, a že jjich tu máme. Dechová sekce o čtyřech muzikantech desku obohatí o hru na křídlovku, trubku, pozoun, flétnu, tubu, bassklarinet, tenor a sopráno saxofon. 
Nakonec se předvedl i John, když použil kromě své signifikantní kytary i akustiku /songy Lazy a Old Soul /. Tady u tohoto alba mám dojem, že John dává poměrně slušný prostor pro ostatní spoluhráče. I když to celé melodicky vede, ostatní borci jsou taky velmi slyšet a to je právě to, co uznávám. 
Hodnocení : JS vyplodil velmi kvalitní, živé album /nikoliv koncertní/, plné energie. Energie, která je koncentrována i do těch ležernějších songů. *****z*****


reagovat