Cobham, Billy - Culture Mix (2002)

Culture Mix co do obalu je velká nuda a nezážitek. Ovšem placka /cd/ v útrobách - to je něco jiného. Moderní jazz, podávaný na kvalitním zvukovém základě nenechá nikoho, kdo se zajímá o tento druh hudby, pasivním. V době vydání alba /2002/ jsem sice věděl, že nějaký Billy Cobham existuje a věděl jsem zhruba o co mu v hudbě kráčí, ale moji pozornost si získal o mnoho let později. Vztah k jeho hudbě vidím jako pouto, které ukončí pouze můj fyzický skon.

Billy na albu Culture Mix představule nový hudební nástroj, který zatím v jeho diskografii nikdy nehrál. Jsou to perkuse pod názvem Steel Pan. Fantasticky znějí. Na tomto albu jsou hrány pouze ve třech skladbách. /1/7/10/. Na Steel Pany hraje mistr Junior Gill.
Jako šéf a co-producent nechává Cobham vyniknout skladatelský potenciál i ostatních spoluhráčů. Na desce si přijdou na své skoro všichni zúčastnění. Hudební atmosférou je album CM někde uprostřed. Není nijak dravé, jako desky ze sedmdesátek, ale jako ukolébavka pro malé děti taky není vhodné. Rozeberu jednotlivé nástroje : elektrická kytara - Per Gade. Kytarista vsadil na komfortní, nijak agresivní zvuk a tím pokládá základní kámen celkové nálady alba. Baskytarista Stefan Rademacher jako autor si ukrojil dva díly z deseti porcí a dává to znát na své hře, Co do klávesové hry, tady se o post kláves střídají dva muzikanti. Gary Husband a Jean-Yves Jung. Rozmanité klávesové sety dobarvují celý hudební zážitek. Klávesy a piáno zde fungují jako melodické kontury. Albu bych za sebe dodal více prostoru pro již zmíněné Steel Pany. Ty tři songy 1/7/10 nemají prostě chybu.
Kdo má rád moderní jazz, ať vyzkouší. Již před léty jsem hodnotil tohle album ****z***** a ani nyní nebudu nic měnit.


reagovat