Dream Theater - Live At Budokan (2004)

S Dream Theater jsem začal asi před 3 měsíci a je to ještě krátká doba, abych si troufnul popsat nějaké album, i když už mám své favority, některé písně nebo určité melodie mi uvízly natolik v hlavě, že si je pobrukuji když jdu třeba po ulici. Tahle muzika se odkrývá postupně a pomalu i když některé pecky mne chytli hned napoprvé( Pull, SDOIT, Octavarium...)

Nikdy jsem neměl problém s tím, že chvílema skoro až kopírují. Nevadilo mi to. Není na nich nic originálního ale oni mě fakt bavěj čím dál víc.
Musel jsem si pořídit nějaké dvd, abych viděl jak to kucí hrajou a jakou mají šou.Stálo mě nějaký ten peníz, ale nelituji(furt lepší než za cigára-3měsíce nekouřím a tak si to občas vynahradím nějakou tou mjuzikou:) kdo nekouří, ušetří

No i když třeba Myung udělá za celý tři hodiny asi tak tři kroky(možná čtyři, teď přesně nevím) a Petrucci jen kejvá hlavou nahoru dolu, s nohou opřenou o kovové bedny a když se mu povede sólo, zvedne ruku a přihlásí se k němu a prakticky jediným šoumenem je Portnoy, i tak je to pro mne podívaná.
Mám rád přesně takové živáky, kdy se nikam nespěchá a muzikanti mají čas předvést co umějí a přitom zahrát pěknou řádku pecek.

Byl jsem opravdu překvapen jejich nástupem na scénu. Perfektní zvuk, obraz, dobře vypadající pódium. v prvních okamžicích mi bylo jesné že hlavní hvězdou bud Portnoy. LaBrieho nástup byl také excelentní a i jeho hlas mi tu sedl. Rudess mi přijde jako docela sympaťák, kterej se pořád hrbí a ksichtí za klávesami.
Ano, instrumentální výkony všech mi brali dech. Nejvíce asi Petrucciho, jelikož ke kytaře mám nelblíž.
Úvodní tři palby mne teda dostaly. Předvedli v nich bombastické improvizace (v tom já si teda libuji mňami mňam) a zběsilé tempa. Balada Holow years je na albu pěkná, ale tady je perfektně vygradovaná díky panu kytaristovi. Jo tohle ten chlapík asi umí perfektně. Instrummedley bylo něco pro mé uši i oči něco neskutečného když jsem to viděl poprvé.
Stream Of Consciousness jsem si užil parádně!
Závěr je pak ohromující a musím říct, že jsem se vydržel celé tři hoďky koukat jen na ně bez nějakého pomyšlení, co u toho budu dělat a tak. Neniudil jsem se, bavil jsem se, byl jsem nadšen. Nádherné, pro mne stavěné na míru! Kluci já se do vás asi zabouch:)

Na tomto dvd mi přijde (mám ho teprve o něco déle než měsíc) vše perfektní a bez chyby a stalo se mým jedmím z nej dvd v mě sbírce vedle Ledzep, P. Gabriel, Pulse, sada Queen

Pefekt! Excelent! ....bla,bla...prostě pořád z něj uchcávám. A to mi každým dnem přijde score(za další měsíc nekouření) Nemohu se dočkat!
reagovat

Petrucci @ 11.09.2007 19:48:32
Konečně spřízněná duše, jak s Dream Theater, tak s nekouřením:))

miguel7 @ 12.09.2007 06:25:02
No mrknul jsem se čoveče na tvoje kapely, a dost jich tam je i pro mne. Některé, se kterými zrovna začínám- Flower Kings, D.T. Opeth znám, Vaie a Satrianiho mám rád-to určitě znáš G3 že?
Tys také odnaučený nekuřák? Jinak zdravim p. :)

Petrucci @ 12.09.2007 10:31:59
Miguel7: Jj, odnaučený, co nevidět to bude rok:). Jinak, na Score od D.T. se určitě těš a to hodně, výborný koncert, mám taky originál a je to nádhera. Flower Kings jsou fakt nářez, mám moc rád, hlavně album "The Rainmaker", krása:). Jasně, G3 znám, moc, moc se mi líbí v sestavě Satriani-Vai-Petrucci, "jejich" Smoke On The Water nemá chybu.

miguel7 @ 12.09.2007 11:48:47
petrucci: No já znám jenom G3 s Malmsteenem a je to fakt dobrý. Tady bych vyzdvihl Rockin` In The Free World Live od Younga. Fakt pecka. Jinak na yutube už mě lákalo nahlédnout na score, ale nechám si to na dvd. O víkendu bych to měl mít, takže pak napíšu první dojmy. Recenzi si ještě netroufnu, se musí chvilu uležet.
Jinak gratuluji k nekouření. Chuť mám furt, ale nedokážu si už zapálit. Byla by to škoda že?
Flower Kings (živák instant) mi přišli o týden později co D.T. dvd, tak jsem byl tak trochu v šoku z toho skromného vystoupení-ale začíná to taky vylézat na povrch a začnu i postupně s nějakýma jejich cédama, protože se mi líběj. A zajímá mě Transatlantic, zkusím také časem, teď by toho bylo moc a nestíhal bych to vše vstřebávat
Takže zatím čest skvělé muzice a čistým plicím:)

Petrucci @ 12.09.2007 12:13:33
Miguel7: Transatlantic vřele doporučuju, hlavně CD "Bridge Across Forever". Přesně tak, chuť je pořád, ale kouřit už nechci, nikdy. Takže jak jsi řekl, čest skvělé muzice a čistým plícím:).

Vyborny koncert. Opat z Japonsa koknretne z Tokia. Live in Buokan na CD verzii na moj vkus vela instrumentalok, aj ked technicky dokonale, nemusi to kazdemu lahodit. DVD vsetko zachranilo, a tento nedostatok sa u mna vytratil. Niet co vytknut, pani muzinkati, Labrie spevie krasne cisto. Excelent.
reagovat

Perfektná ukážka majstrovského zvládnutia hudobných techník.Každí vyniká svojím štýlom hry.Spolu tvoria akúsi chodiacu enciklopédiu harmonii a hudobných postupov jednoducho DREAM THEATER
reagovat

so zeleznou pravidelnostou nas krali metaloveho progresu zasypavaju svojimi zivymi albumami - po poslednych dvoch studiovkach je to dalsia bohata nadielka v podobe 3CD a 2DVD zaznamu z Japonska "Live At Budokan". Posledne Live Scenes From New York bolo z ojho pohladu velmi zaujimavym sklbenim koncepcnosti predchadzajuceho albumu a starsich veci, preto je zaujimave porovnat novy "zivak" prave s tymto albumom.

Live At Budokan je postavene (logicky) na poslednom studiovom albume (Train Of Thought), z ktoreho odzneli vsetky skladby s vynimkou kratkej Vacant a (na moje prekvapenie) tvrdarny Honor Thy Father. Prve dve skladby na CD 1 idu v rovnakom poradi a duchu ako na albume ToT, ziadnych prekvapeni sa nedockame (ak za prekvapenie samozrejme nepokladame perfektny vykon:) - ziadna improvizacia ani zmeny sa nekonaju. Hned treti nasup (Beyond This Life z Metropolos pt. 2) je uz ine kafe - o niekolko minut predlzena uz aj tak dost dlha skladba, v ktorej strede hosi pridali do sola najprv Petrucciho, neskor Rudessovu exhibiciu (za paradnej Portnoyovej asistencie), ktora celu skladbu na chvilu ukludni, aby sa hned mohla v pokracovani soloveho besnenia (uz regulerneho - ako z platne:) rozbehnut. Nasleduje sladak Hollow Years, ktoremu ale predlzena a pritvrdena verzia moc slusi. Nasledujuca dvojica skladieb z vyborneho druheho CD SDoIT je dobre zahrata, aj ked opat nic nove neprinasa.
Druhe CD sa zacina podla mna najlepsou skladbou z ToT albumu - Endless Sacrifice, a obsahuje aj dve najzaujimavejsie skladby celeho trojalbumu - fenomenalnu instrumentalnu onaniu "Instrumedley", v ktorej hosi pospajali vsetky najvyznamnejsie momenty DT a LTE (namatkovo - obsahuje vynatky zo skladieb ako Metropolis Pt. 1, The Dance of Eternity, Erotomania, Hell`s Kitchen, Change of Seasons, Ytse Jam, od LTE su to Paradigm Shift a Universal Mind - proste nasup jak hovado),a druhym excelentnym zarezom je podla mna pecka z prveho albumu "Only a Matter of Time", ktorej sucasna live podoba sedi perfektne, a je vygradovana do dokonalosti.
Druhe CD obsahuje ale podla mna nie moc zaujimavu exhibiciu Jordana Rudessa (trochu som dufal, ze ak naposledy dostal na zivaku priestor on, v pomerne dobrom sole, tentokrat sa predvedie solovo niekto iny - zial, je to opat Rudess, a aj ked mozno jeho solo nadchne klavesakov, na mna moc neposobi).
Na tretom CD najdeme dalsiu vynikajucu dvojicku skladieb z druheho CD SDoIT (skoda, ze skoro uplne nechali bokom prve CD z tohoto dvojalbumu - taka Great Debate by sa tu vynimala), ktora zaujme pozitivnou atmosferou, aj peknym vygradovanym Petrucciho solom v prvej skladbe. K nasledovnej instrumentalke Stream of Conciousness nie je moc co dodat - aj ked ju nehodnotim rovnako vysoko, ako Instrumedley, je to poctive a naladove dielko.
Pri sladaku Disappear musim ale skonstatovat, ze ak sem chceli dat nejaku pomalsiu kladbu, v repertoari DT sa ich nachadza niekolko, a podla mna podstatne lepsich, ako tato skladba. Duha vec je ta, ze dost cely priebeh zabrzdi.
Zaver obstara klasika Pull Me Under, ktoru snat pozna kazdy fanusik naspamat (co som ja navstivil ich koncerty, nehrali ju len raz - co som inak celkom privital:-), a nasledne pecka In the Name of God, ktora je druhou mojou najoblubenejsou z ToT.
Cele sialenstvo trva skoro 3 hodiny, a je povinnostou kazdeho DT fanusika minimalne upocut toto album, vrele odporucam - toto je sucasny DT.
reagovat

Petrucci @ 25.11.2006 00:00:00
Hmm, příště zkus být trochu originální a svůj. Přepsat recenzi z Metalopolis, to umí každý trouba, který nemá svůj názor, což, jak vidím, bude i Tvůj případ, že?

StYkO @ 05.06.2007 00:00:00
???
petrucci - ti sibe?
nikdy som od nikoho nic nekopiroval!

Petrucci @ 20.06.2007 00:00:00
Není to doslovná citace, ale je to hodně inspirované tou recenzí z metalopolis.