Status Quo - Quo (1974)

Pořádná porce tvrdého boogie se valí hned od úvodní Backwater až po poslední skladbu Slow Train . Výborné album ,možná nejlepší co Status vydali . Nejraději mám Break The Rules .
Status Quo točí svůj kolovrátek stále dokola a jde jim to náramně .
Dávám jednoznačně za pět ,rozhodně zasloužených .
reagovat

pito63 @ 17.03.2010 19:06:52
Neodvážim sa tvrdiť, že je to najlepší album od Status Quo, ale môžem súhlasiť s recenzentom v tom, že pre mňa je to výborný hard rock. Zo skladieb by som vyzdvihol Drifting Away, Don´t Think It Matters, Lonely Man a najmä Slow Train.

Lothian @ 18.03.2010 18:14:34
Byl to můj první vinyl někdy v roce 1973, i podle mne nejlepší album SQ. Tvrdé, i melodické album, a především pestré.

luk63 @ 18.03.2010 19:15:40
Je to parádní, tvrdé, přímočaré album. A ty dvě kytary jak jdou někdy (rytmicky) jakoby proti sobě, jindy se parádně doplňují a pak se zase spojí v tuplovanou údernou sílu... příklad toho, že v jednoduchosti je síla.

pito63 @ 18.03.2010 19:28:39
Neviem nič o hre na gitaru, ale keď si pustím DVD, na Ricka Parfitta je radosť pozerať.

Libor @ 04.01.2011 07:43:06
Když mě bylo cca okolo 20, tak jsem na ně nedal dopustit (a můžu je i teď, po více jak 30 letech).
Skladba z tohoto alba "Slow Train" je moje vůbec nejoblíbenější. V 7 minutách je tam vše, co jsem od nich miloval : melodické kytarové vyhrávky, sólo na bicí i společný "nářez". Na vojně jsem si právě tuhle skladbu, během nudných stojek u zástavy (bylo tam teplo a nebylo tam vidět), přehrával na SA-58 v poloze "na prsa". Ještě štěstí, že sapík nebyl nataženej ...