Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Dojmy z koncertov

loutkář Cvak - 04.06.2023 02:00:14 #

Viděl jsem Måneskin! OK, nesuďte mě! zatím bez komentáře. Popořadě. Núria Graham zpívá katalánskou angličtinou (jak nemám rád české kapely a jejich pokusy o angličtinu!), střídá klavír s baskytarou a akustickou kytarou, doprovází ji kytarista (občas basa), klarinetista/saxofonista, harfenistka a bubeník. Klidný úvod do druhého dne na Primavera Sound v Barceloně, takhle při úplňku. James Ellis Ford, zpívající bubeník, jinak producent kdekoho, zahrál se svou kapelou mj. cover I Talk to the Wind z první desky King Crimson. Potom Alex Thomas Dustin Boyer Joey Maramba John Cale, ten poslední od začátku do konce ve skvělé náladě, všechno šlapalo a silný silný silný koncert. Připravený set (žádné zásadní změny od zimního turné, jen kratší, holt festival) stihli dohrát dřív, takže ze zákulisí dostali zprávu že můžou "ještě jednu", a tak se stalo. Pak pár slov s Dustym, kytaristou, má dnes narozeniny, vnutí mi tištěný setlist, ne že bych o tyhle věci stál... Fajn ty lidi jednou za čas vidět. Jo a: holka přede mnou se během vystoupení kouká na Wikipedii, přibližuje infobox a s otevřenou pusou ukazuje svému sousedovi Caleův věk. V zimě mu bylo 80, teď už 81. A únava znát žádná, ne dnes. Přeju mu to, dnes víc než kdy jindy. Festival je festival, přijdou lidé, kteří by normálně nepřišli... Laurie Anderson, znám od ní dvě písničky a obě zahrála. Rád jsem ji viděl. Její hudba mě baví, mluvené slovo už méně (na něm je to vše postavené). Skvělý Kenny Wollesen na bicí. Tihle čtyři byli v Auditoriu, jediné kryté scéně. Pak stíhám posledních pár minut The War on Drugs, chvíli Caroline Polachek, která před lety hostovala na Caleových koncertech, teď je z ní jedna z hlavních hvězd festivalu. Její hluk se v dálce mísí s hlukem nedalekého pódia a není to k poslechu. Nic z toho už mě nezajímá, už se jen procházím, občas zastavuju... Måneskin, po půlnoci. Před časem tuším vyhráli Eurovizi, soudě dle náctiletých fanynek vpředu je to i po letech něco, čemu lidé věnují pozornost. Tohle je sice příšerný, ale svým způsobem rock, a hlavně rachot. Může být hůř, asi. Jak jsem se tady ocitl, na jednom z největších festivalů světa, když mě skoro nikdo z účinkujících nezajímá? No, alespoň jeden ano. Jdu dál...