Diskuze
| Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Volný pokec o čemkoli |
| Antony - 31.10.2023 08:50:08 #
|
| Naštěstí jako pamětník a dobový svědek moc dobře vím, jak vývoj rockové hudby šel zhruba od začátku 80. let. A z autentických vzpomínek o 10-20 let starších hudbymilovnách fandů a kamarádů i o dvě dekády dříve. Platí, že vývoj je neustálý a kontinuální. To je ostatně princip existence všeho, nikdy nic nestagnuje, všechno se pořád mění. Teorie o dole, který se vyčerpá je opravdu zcestná a vůbec neodpovídá tomu, co se skutečně děje. Denně vznikají nová, objevná, invenční a jiskrnně živá umělecká díla. Denně je kvanta lidí všech věkobých kategorií objevují a radují se z nich. Jsou-li toho schopni. Nejsou-li, je třeba to přiznat a nehledat výmluvy ve vyčerpanosti a za zenitosti. Jediné, co může kulturní vývoj ovlivnit negativně, aź to působí jako náhlá změna k horšímu, jsou uměle stanovené vnější vlivy. V tom je ale umění nevinně. Nejčastěji jde o politické nebo úřední zákazy. Nikdy si lidi sami od sebe neřeknou - vyčerpali jsme styl, je konec, to je fakt absurdní. Ale někdo jim zakáže hrát pod hrozbou perzekuce. Jak udělal bolševik v osmašedesátím a zaříznul celou kulturní vlnu (zdaleka nejen rockovou), nebo jak udělal neobolševik za covidu. Ale to opět prokazuje životaschopnost lidské umělecké kreativity, že i přes tato příkoří šla dopředu, jinými cestami. V devadesátých letech jsem zaznamenal intenzívní a zesilující proud zájmu o rockovou muziku. Uvolnění podmínek, znásobení možností, svoboda. Tento proud nástupem internetu extrémně akceleroval a rock za poslední dvě dekády poslouchají taková kvanta lidí, jako nikdy předtím. A to jsem přesvědčen, že zenit, pokud vůbec nějaký bude, je daleko před námi. Současně vím, že vyčerpaný člověk, co již sklenku neuzvedne, bude tvrdit, že se všude chlastat přestalo a whisky je vyčpělá. Budiž, radost těm davům, co si dál v pohodě popíjejí a užívají, nezkazí. Jen sobě. |
