Porcupine Tree / Fear Of A Blank Planet

FoaBP překonalo moje očekávání, po přitvrzení na Deadwingu jsem se obával, zda další krok tímto směrem nezničí to, co mám na PT rád, ale obavy se ukázaly liché. Album přináší typický porcupinovský zvuk i s přitvrzením, jak ho známe z poslední doby. Ale kromě toho také ucelený koncept a texty o pocitech ztracenosti v současném světě informačních technologií a zábavního průmyslu.
Mohu říct, že tohle koncepční album prostě "funguje". Propojenost hudby a textů, která přitom neubírá samotné hudbě na zajímavosti, naopak členové skupiny ukazují své instrumentální mistrovství bez sklonů k hudebnímu onanismu.
Vrcholem alba je 17minutová pecka Anesthetize, zde se Steve Wilson opravdu vyznamenal.
Pro mě zatím jasné album roku.

» ostatní recenze alba Porcupine Tree - Fear Of A Blank Planet
» popis a diskografie skupiny Porcupine Tree

---

IQ / The Seventh House

Pokud řadím IQ mezi své oblíbené kapely, pak největší zásluhu na tom má právě tohle album. Tak, jak mám neoprog rád, tak ho nacházím tu. Příjemně poslouchatelné skladby s výraznými melodickými motivy, kde je něco i na druhý poslech... titulní skladba patří k mým nejoblíbenější neoprogovým trackům vůbec. Chytlavá, přitom se mi zatím neoposlouchala.

» ostatní recenze alba IQ - The Seventh House
» popis a diskografie skupiny IQ

---

Sigur Rós / Takk...

Tak co říct o Takk?:) (v překladu "děkuji")
Sigur Rós zase nahráli jiné album, opustili sevřenost desky "( )" a přišli s daleko pestřejší kolekcí, skladby jsou popovější a zase trochu jiné. Album vyznívá o něco optimističtěji než "( )", zvukově odlišné od obou předchozích alb, ale stále jsou to slyšitelně Sigur Rós, tzn. sever dýchá z každého tónu. Pokud jsem u "( )" o 4 hvězdičkách váhal, zde jsou zcela jasné. To samozřejmě také znamená, že pozici alba Ágaetis Byrjun jako toho nejlepšího, co kdy SR vydali, Takk neohrožuje.

» ostatní recenze alba Sigur Rós - Takk...
» popis a diskografie skupiny Sigur Rós

---

Sigur Rós / ( )

Navázat na svůj kultovní počin Ágaetis Byrjun, to musela být pro Sigur Rós velká výzva. Je běžné, že po vydání svého majstrštyku nedokáží skupiny navázat podobně podařeným albem, a lze konstatovat, že ani Sigur Rós se to nepodařilo. Album se zvláštním názvem "( )" je ale i tak určitě povedené, ukázalo, že skupina si ani po dosažení komerčního úspěchu s konvencemi moc hlavu neláme (to je pro Islanďany vůbec typické). Skladby bez názvů, bez textů, zpěv zahrnuje stálé opakování stejných slabik, v bookletu alba není kromě odkazu na web napsáno vůbec nic. Skladby jsou více založeny na opakování motivů, mně osobně chybí více vzruchu, ikdyž někdo naopak ocení vyšší repetitivnost a skrytější dynamiku.
Oproti Ágaetis Byrjun je zde tedy méně pestrosti, hudba je pochmurnější a "kulisovitější". Zvažoval jsem 3 hvězdičky, ale dávám 4 za skvělé skladby číslo 6 a zejména 8, pokud vás předchozí průběh alba náhodou uspal, tak tenhle nářez vás rozhodně probere.

» ostatní recenze alba Sigur Rós - ( )
» popis a diskografie skupiny Sigur Rós

---

Sigur Rós / Ágætis byrjun

Ágaetis Byrjun je malý hudební zázrak. Album do té doby neznámé islandské kapely nazpívané islandsky (z menší části i bezeslovnými vokály alias vymyšleným jazykem "hopelandštinou") se stalo nečekaným hitem. Nic pro vyznavače energické rockové hudby s říznými kytarami, ale zato perla pro toho, kdo snese trochu zvukového experimentování ve stylu Radiohead (a také podobně vysoko položený vokál) a má rád zadumanou severskou melancholii. Ágaetis Byrjun fantasticky vystihuje ducha Islandu, při poslechu mrazí a přesto určitým způsobem zahřívá duši. Pokud máte rádi severské kraje a jejich atmosféru, s tímhle albem se snad nemůžete splést. Dvěma slovy "zimní nádhera".

» ostatní recenze alba Sigur Rós - Ágætis byrjun
» popis a diskografie skupiny Sigur Rós

---

Radiohead / Ok Computer

Pro rockery odkojené zlatými 70. lety asi docela tvrdý oříšek, ale jinak není pochyb: tohle album patří k hudebním milníkům. Fantastický výsledek hudebního hledačství, emoční rozervanosti, to vše ovšem transformované do srozumitelné a řemeslně parádně provedené podoby. Experimentovat v hudbě dokáže ledaskdo, ale dovést své experimenty k dílu, které dosáhne obrovského úspěchu u kritiky i posluchačstva, to už je záležitost hodná mistrů.
Rozebírat jednotlivé písně nemá moc smysl, ikdyž přinejmenším je nutné zmínit alespoň novodobou legendu Paranoid Android se slavným animovaným klipem. Letargie střídající se s neřízenou zuřivostí a vztekem na všechny a na nikoho, tahle skladba zůstane nepochybně pomníkem své doby.
Radiohead každopádně ukázali, že i v 90. letech se dala dělat pořádná rocková muzika bez nostalgického ohlížení se do minulosti.

» ostatní recenze alba Radiohead - Ok Computer
» popis a diskografie skupiny Radiohead

---

Flower Kings, The / Paradox Hotel

Květinoví králové přišli s velikou porcí muziky, která sice je pro poslech na jeden zátah docela tvrdým soustem, ale je poskládána z opravdu výborných kousků, mezi kterými bych si nedovolil označit vysloveně slabé místo. V kontextu tvorby skupiny je Paradox Hotel poměrně přístupným a přímočarým albem, najdou se tu ale i klasické dlouhé progové kousky (např. Monsters & Men) stejně tak jako balady (Jealousy) nebo ostřejší rockové písničky (Life Will Kill You). Nejraději mám krásnou působivou a skvěle vygradovanou What if god is alone.
Suma sumárum: žádný přelom v dějinách hudby, ale kvalitní a velmi dobře poslouchatelná muzika. Z desek TFK patří k těm, ke kterým se vracím nejčastěji.

» ostatní recenze alba Flower Kings, The - Paradox Hotel
» popis a diskografie skupiny Flower Kings, The

---

Porcupine Tree / Stupid Dream

Stupid Dream je pro me symbolem Porcupine Tree. Toto album jsem si zamiloval na prvni poslech, ale na rozdil od jinych alb, u kterych se mi to stalo, Stupid Dream me v nekolikamesicnich intervalech stale vraci do stavu naproste dusevni zavislosti, kdy mam cely den v hlave jeho melodie a tesim se vecer domu, az si ho pustim.
Typicky wilsonovsky zvuk evokujici zasnenost a melancholii je zde oproti predchozi tvorbe provazan s vyraznejsi pisnickovitosti, kazdy kus ma svoji vlastni silu, agresivnejsi skladby stridaji pomalejsi, najdeme zde popove uhlazene melodie (Pure narcotic) i ulitlou ztrestenost Tinto Brass.
A cele to drzi pohromade a vlaci to cloveka smesi prijemne depresivnich nalad (zni to jako protimluv? toto album je ukazkou, ze je to mozne).
Nejvyraznejsimi momenty jsou pro me uvod alba (nadherna Even Less, jedna z nejhezcich melodii od PT) a naopak zaver, kde zklidnujici smutnou pisen Smart Kid rozstreli zmrst v podobe Tinto Brass, abychom se nakonec ponorili do dusevni prazdnoty linouci se ze zaverecne skladby Stop Swimming. Jednoduse nadhera...

» ostatní recenze alba Porcupine Tree - Stupid Dream
» popis a diskografie skupiny Porcupine Tree

---

Marillion / Brave

Odchod Fishe pro me neznamena konec Marillion, ale prerod kapely, kterou mam rad, v kapelu, kterou zboznuji. A album Brave je jeden z hlavnich duvodu.
Smutny a pusobivy pribeh propletajici se krasnou hudbou a zpivany Stevem Hogarthem, ktery je pro me osobne nejlepsim zpevakem, jakeho znam.
Proti gustu zadny disputat, ale vazne nechapu, jak muze tomuto albu nekdo uprit gradaci a napeti. Pomalejsi skladby a pasaze se nenasilne stridaji s rychlejsimi a tvrdsimi, az dorazime k titulni Brave, v niz jako by se zastavil cas a my sledujeme divku predtim, nez prijde vrcholny Great Escape. Film natoceny podle tohoto alba jsem nevidel, ale pri poslechu si ho dokazu docela predstavit.

» ostatní recenze alba Marillion - Brave
» popis a diskografie skupiny Marillion

---