Profil uživatele Azor
Recenze:
Petr Novák & George and Beatovens / Memento
| 2013-01-13 | Nebudu pohlížet na album tak, v jaké formě vyšlo, neboť za to autoři nemůžou,(či snad ano?!) a shodnotím ho jako celkovou autorskou myšlenku.
Na konci devadesátých let chtěl Petr Novák natočit album, které by vyzařovalo závažné poselství, něco, co ještě ve společnosti nemělo obdobné zastoupení a o čem se moc ani nevědělo, natož mluvilo. Inspiraci našel ve stejnojmenné publikaci Radka Johna.
Nápad našel realizaci v audovizuálním pásmu rockové opery, která věrohodně zachycovala prostředí tématiky závislosti drog. No, raději nebudu dále rozvádět, abych někomu nekradl myšlenky,neboť tohole vše je obsaženo v krátičkém sleeve-note, úvodním solvu Petra při koncertech a hlavně podstatnou část již zde zveřejnil Luk.
Řekl jsem, že budu brát v úvahu album jako celkový koncept rockové opery a částečně pominu jeho studiovou podobu. Na you-tube je k mání patrná část videozáznamu, bohužel ne všeho, ale i tak se dá vyčíst mnoho, ať už kostýmy, kulisy, (na které byl ale na záznamu bohužel nedostatek prostoru, přesto se vyskytly) nenahrané skladby či jejich nezkrácené verze. Na bicí zde ještě hraje Hubert Tauber, než ho ve studiu vystřídal jakýsi Martin Rychta. (přiznám se, že toto jméno slyším poprvé, zatím jsem na něj nikde jinde nenarazil). Elektrický zvuk bicích mi zde až tak nevadí, jsou alba, která byla tímto módním doplňkem totálně zazděna (ETC...4), ale rytmická hra není úplně špatná, konec konců, je zde dokreslená určitá údernost a atmosféra, někdfe zas až moc přiměkčele, ale přeci jen takový Klauda Kryšpín či Jirka Rybář, kteří se ani tomuto zvučení nevyhli a zvládli ho bravurně, jsou přeci jen jiná kapcita.
Jazyk Michaela Žantovského k nám věrně promlouvá nejen alegorií, ale i celkem srozumitelným poselstvím. Vystihuje dobře nejen autentičnost prostředí (Vězení, V hospodě na hrázi,) ale nebojí se sáhnout ani pro konkrétnější termíny (Když máš dost, Když tenhle svět nás nemá rád). Myslím si, že nikde jinde během své kariéry se už tak kvalitního nevytvořil, ať už se jednalo o Bobka, Zicha či jiné mainstreamové šumaře.
K hudbě se dostala i studiová dvojka ORM, známé svými sytetizéry v popu, ale díky aranžmá skupiny vše zůstalo v rockových otěžích. Každopádně ale tato dvojice poskytla Novákovi nahrávací zázemí.
Osobně si myslím, že Ladislav Klein mohl do hry více vložit svou flétnu, ale klávesy jsou zajímavé.
Kytara zde oproti jiným deskám mnohem více ukazuje své ostří. Jana Hrušková byla dobrá volba v obsazení. Zvládla svou roli dokonale, rozhodně mnohem lépe než nějaká otřelá hvězda popu, což také bylo splněným cílem.
Tuto desku považuji za Petrovu nejsilnější. Ano, chápu, že to není ten legendární bigbít zlatých let šedesátých, ale tohle je úplně jiný šuplík, kde ho nacházíme ojediněle syrového a rockově nekompromisního, ale i šansonově odevzdaného svému publiku. Navíc zde už byl Petr ve velmi vážném zdravotním stavu a už jen jeho vyzáblá tělesná stránka vyvolávala mráz po těle, že není ani divu, že se uchytila naštěstí v neštěstí nepravdivá fáma popisující údajnou závislost Nováka na tvrdých drogách. Jedná se o jednu z posledních desek před "odchodem do uměleckého azylu," jak pravil kdysi Pavel Vrba, který bohužel už tam pobývá také...Když už jsem zmínil jeho jméno, doplním, že jeho lyrická poezie Zpovědi byla doplněna Žantovského veršovanou epickou prózou, avšak ve stejné kvalitě, ale v diametrálně odlišném žánru.
Nehodnotím toto album v rámci stylu progresivního rocku, ale jako Novákovo jedno z nejlepších alb. Proto plný počet, i když jsou to spíše lepší čtyři hvězdičky.
Lituji toho, že nebyl ani vydán živý záznam celého pořadu, dochováno je téměř vše a některé nahrávky, zvláště u bicích, jsou lepší, nežli studiové. sice si myslím, že někdy i jedna deska bohatě stačí k pořádnému zamrazení, ale některá obsekaná torza skladeb vytržených z kontextu jsou spíše k pláči. Ale na druhou stranu vše špatné pro něco dobré, takhle máme alespoň rockové album s asi nejdelší stopáží. Či se mýlím a je ještě nějaké delší nežli jednapadesát minut?
» ostatní recenze alba Petr Novák & George and Beatovens - Memento
» popis a diskografie skupiny Petr Novák & George and Beatovens
Young, Neil / Harvest
Neila Younga považuji za jednoho z mých největších favoritů zahraniční hudební scény, a to z jednoho prostého důvodu, že mu "nejlépe rozumím." Asi je to tím, že ho na českém folkovém působišti alespoň dle mého subjektivního pocitu nejlépe zžitě stělesňoval legendární hippie Petr Kalandra, a to nejen svým vystupováním, českými verzemi Yongových balad, mimochodem častokráte v originálním pojetí, ale hlavně svým vnitřním osobitě hořkým blues, které vycházelo z něj samého, i když byl z podstatné části ovlnivněn tahraničními idoly...
To jen tak pár slov úvodem, jak jsem se dostal k tomuto kanadskému klasikovi, poněvadž mým zvykem je napřed hledat v domácí scéně a pak teprve navazovat na souvislosti se zahraničím.
Osobně mám nejraděli Neila v jeho základní akustické podobě. Rockově elektrifikované opusy také nejsou špatné, ale tento bluesman mi v tomto provedení připadá nejsrozumitelnější. Jinými slovy, méně bývá někdy více...
Jeho sdělení ve zpěvu nejlépe vnímám intuicí(má znalost angličtiny je mizerná :-( ), neboť jeho výrazovými prostředky jsou nejen nevšední příjemná barva hlasu, silné proměnlivé atmosféry skladeb, ale i samotný hudební doprovod jako takový.
Žně mám asi s celé jeho diskografie nejlépe naposlouchané, asi proto, že jsou doposud jedny z mých nejoblíbenějších. Při titulní skladbě Harvest, dále při Hearth of Gold, Old Man, Alabama a Words pociťuji největší pokryv husí kůží na mém těle... Jsem velmi rád za tyto klasické hudební počiny celosvětového významu...
» ostatní recenze alba Young, Neil - Harvest
» popis a diskografie skupiny Young, Neil
Bohemia / Zrnko písku
Tohle album je mou srdeční záležitostí, je historicky prvním autorským elpíčkem Michala Pavlíčka, Pavla Vrby a jeho první spolupráce s pozdějším přítelem Leškem Semelkou (pominu-li album Nová Syntéza 2) Při čtení jeho básní se musely soudruhům pěkně protočit oči:-), že jim nezbývalo, než mávnout rukou, a doufat, že se tohohoto nízkého nákladu "nikdo nevšimne."
Myslím si, že se zdařil cíl na výbornou, a to vytvořit pokračování Kuřete v hodinkách, a to bez nadsázky po všech stránkách. Instrumentální pasáže skvěle střídají Leškův expresivní tenor, "nejen v té o tom expresivním malíři" :-)
Ano, je to jedno ze zlatavých zrnek písku české rockové hudby. Zaslouží si plný počet hodnocení. Vše podstatné už zde padlo.
» ostatní recenze alba Bohemia - Zrnko písku
» popis a diskografie skupiny Bohemia
Progres 2 / Třetí kniha džunglí
Třetí knihu džunglí mám velmi rád. Nacházím zde v textech oproti Dialogu více lyriky, ne že bych Oskara Mana nějak podceňoval, pár kousků bylo vynikajících, ale sem tam jsem měl při poslechu obavy, aby se něco nevyhrotilo ke klišovitosti. Myslím tedy skladby týkající se robotů, ale asi to bylo dáno spíše dobou, že tento lidský "vynález" oplavoval převážnou většinou repertoáru rockových kapel a já jsem zřejmě tímto tématem již přesycen.
Vladimír Čort jako mainstreamový profi řemeslník se zde "našel"- podle sleevenote byl velkým propagátorem sci-fi v písňových textech a také bych zde hledal jeho vrchol v textařské kariéře.
Docela by mne zajímalo, jak by to dopadlo, kdyby Progres utvořili ještě nějaký projekt s básníkem Pavlem Vrbou, asi by se to přibližovalo Synkopám...alespoň jedno elpíčko, místo té nešťastné Změny...
K muzice samotné, vnímám ji jako pestrou paletu všeho,(pořádná džungle, ale v nejlepším slova smyslu) co mohli ve vyváženém poměru Progresáci nabídnout- od příjemných prostorů k meditaci nasáklé atmosférou džungle(Já), přes experimentování(Ozvěny) až po rockovou přímočarost a dokonce i chytlavost,(Zákon, Strach), nechybí zde ani melancholie(Ztracený ráj). A také samozřejmě Dragounův hit Muž, který se podobá... Dobrá spojka s Pink Floydy... Proto také těžko vybírat "to nejlepší." V žádném případě bych zde nehledal jakékoliv hluché místo a už vůbec ne vatu. Krásné poslouchání od začátku až do konce, i když si většinou poštím desky na etapy, aby došlo k "pozvolně vychutnávanému vstřebávání" a nedošlo k "přehlcení."
Romana Dragona mám velice rád nejen na postu zpěváka, v současné formaci T4 se skvěle ujímá...Popravdě řečeno jsem narazil na něj napřed zde(CD Pár tónů a slov), a pak se teprve vydal "proti proudu času."
I po zvukové stránce je album myslím slušně nahráno. Holt Pezinok se nezapře. Osobně mám rád, když je zpěv trochu upozadněný a je součástí hudebních nástrojů, navíc při faktu, že byly otisknuty texty, není žádný problém sledovat srozumitelnost.
Třešničkou na dortu je barevně poutavý obal, je na co koukat...
Povedených rockových dvojalb v české historii je jako šafránu a proto neváhám s nejvyšším počtem hodnocení.
» ostatní recenze alba Progres 2 - Třetí kniha džunglí
» popis a diskografie skupiny Progres 2
Prokop, Michal / Nic ve zlým, nic v dobrým
| 2013-01-04 | Všechna tři alba s minimalisticky podaným obalem otištěné Halounovským razítkem jsou mou parketou. Mám rád jejich odlišná pojetí a celkové zaměření, ať už hudební či textové. Zde jsou mimo jiné výtečně podány kytary, Roškaňuk byla podle mne správná volba v obsazení. Rytmická stránka má rovněž svou prestiž, sice bicí na rozdíl od basy už svou kvalitu na úkor moderního zvučení postrádají, ale Petrásek je zdatný bubeník a patřičný elektronický zvuk zde alespoň vytváří určitou atmosféru...S tímto instrumentalistou jsem se mezi alby již moc nesetkal, nemá něco společného rovněž s bubeníkem Jaroslavem Petráskem, (Marsyas)či jde jen o bizarní shodu jmen?
» ostatní recenze alba Prokop, Michal - Nic ve zlým, nic v dobrým
» popis a diskografie skupiny Prokop, Michal
Pražský výběr / Komu se nelení - tomu se ženění / Jó, já se mám… (SP)
Textem Nafty byl rovněž všeuměl Ringo Čech. Jak někde uvedl Michal Pavlíček, "Olda" měl mnoho verzí textů, které bolševik nehodlal schválit...Kde je ta Čechova samozvaná švejkovina, kterou principál praktikoval při spolupráci s Schelingerem? Čech je zkrátka Čech, jeho svérázný humor se musí brát s nadhledem...Protože některé jeho výplody jsou spíš směšné nežli k smíchu. Ale na druhou stranu dokázal nakopnout kapelu ke správnému vývoji od původní svahilštiny, a to díky jejich manažerovi, Josefu Novotném. Osobně si myslím, že Novotný je asi nejlepší figurou co do textů u Výběru (Proč jen já, Tyhle řeči znám) nicméně zřejmě usoudil, že je na Novou vlnu "moc vážný" a hledal osobu, jež by utvořila karikaturu a později celkovou image na bázi sarkastického primitivismu...
V mé fantazii si "Oldu" transformuji na Říhu, neboť znám Čechovy narážky nejen na Katapult a zde mi sem ta nesmyslná alegorie zesměšnění jaksi "padne" :D
Uděluji 4*
» ostatní recenze alba Pražský výběr - Komu se nelení - tomu se ženění / Jó, já se mám… (SP)
» popis a diskografie skupiny Pražský výběr