kamila - @ 03.08.2016 | #

Progboard zasahuje horečka s názvem "nový Opeth", mluví se tu o nich často, ona skladba skutečně stojí za pozornost, aspoň mě se teda líbí, hranice se nejspíš opět budou posouvat o kousek dál a v mé kuchyňce jako kulisa zrovinka dohrála deska Heritage.

Prezentace Opeth na tomto albu je kouzelná, opojná a velice sofistikovaná. Dost těžko se popisuje a dobře si vzpomínám, že mě dalo celkem zabrat se jí prokousat. Častý meditační charakter, nesoucí se v experimentální rovině po celou hrací dobu odkazuje k inspiraci sedmdesátými léty a nejspíš proto mě také tolik oslovuje. Sálá z ní klid, usmíření a obrovská emoční síla. A také smutek, který hned v první písni propuká naplno. Líbí se mě ale i rytmičtější rychlejší části skladeb, nebo celky jako čtvrtá Slither, silně experimentální části Nepenthe, sólovou flétnou doprovázená Famine, nebo totální odvaz The Lines in My Hand i Folklore. Takhle intenzivní a náročná muzika se přetěžko nahrazuje slovy a její pochopení dává zabrat, album poslouchám celkem často a někdy úplně cítím jak mnou tato hudba dokáže prostoupit. Zvuk je čisťounký jako lesní pramínek, prostě dokonalý a při vzpomínce na bicmena Martina Lopeze, to byl borec a hudbu Opeth svými výkony posunul do umělecké kategorie, Martin Axenrot tu ale září hodně sebejistě, s přehledem a doslova si se skladbami pohrává. Tak v září nashledanou Opeth.

Mayak @ 03.08.2016 13:46:33 | #
Tak som si dnes po dlhšej dobe pustil "Heritage" a zrazu som mal pocit, že sa mi v tejto dobe dokonca viacej páči, ako nasledujúci už klasicky progrockový "Pale Communion" ... je tu nesmierne veľa pekných a skrytých fragmentov.
Mikael Åkerfeldt je v hĺbke srda naozaj art rocker a milovník 70.rokov, jeden z veľkých zberateľov vinylových albumov (koľko toho majú spoločného so Stevenom Wilsonom) a jeho pôvodná deatmetalová maska je u neho iba "falošná" fazóna. Nejak proste preraziť musel a realizoval sa dlhšie spôsobom, aký bol v danej dobe prístupnejší a príťažlivejší hlavne pre mladšiu hudobnú verejnosť. Intuíca mu pomohla, presadil sa a teraz si môže dovoliť už úplne robiť to, čo naozaj cíti a CHCE a vie, že mu to prejde, dokonca s ešte väčšou mierou pochopenia a prijatia ...
...a nezdieľam skepsu, nový album OPETH bude tak či onak hodne dobre a pozitívne prijímaný ...